Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Do finále prasehodem. Mám na to hodit o tři metry dál, říká Špotáková

Česká oštěpařka Barbora Špotáková na mistrovství světa v Londýně. | foto: AP

7 2017
Londýn (Od našeho zpravodaje) - Chtěla přijít, hodit prvním pokusem, odejít. Trvalo jí to však o jeden pokus déle. Až potom si Barbora Špotáková, mistryně světa z roku 2007, mohla ve druhé kvalifikační skupině oštěpařek sbalit věci a odkráčet pryč. Cestou z plochy si ještě dopřála roli fanynky. Nejprve u sektoru koulaře Staňka, vzápětí při osmistovce sedmibojařky Klučinové.

Coby fanynka v neděli obstála na jedničku. Křičet a povzbuzovat umí.

A jak obstála jako oštěpařka?

„Složité to bylo. Poprvé jsem se tu necítila úplně nejlíp,“ tvrdila.

Z jejího rituálu zbyly při prvním pokusu trosky. Což měli na vině čtvrtkaři, chystající se právě ke svému startu.

„Rozhodčí mě na pokus nejdřív nechtěli pustit, pak zase že jo, pak pro změnu že ne, potom tvridli, že mám házet rychle. Neabsolvovala jsem svůj klasický rituál, neměla jsem klid, na který jsem zvyklá, a to bylo špatně. Ale tohle je mistrovství světa a na něm se takové věci stávají. Trochu jsem nedávala, protože jakoby mě o ten pokus obrali, ale co se dá dělat.“

Prvním pokusem poslala oštěp jen na metu 59,04, od postupového limitu 63,50 ji dělila velká dálka.

Zato pokus číslo dvě, to už byla jistota: 64,32, takřka o metr za limit.

Ačkoliv ani tento hod nebyl očima Špotákové příliš vydařený. „Spíš jen taková rána, vlastně docela ošklivý hod,“ líčila. „Já bych to nazvala prasehod. Prostě pokus na přehození limitu. Ten oštěp se strašně třepal, což znamená, že vůbec nebyl trefenej. Ale chtěla jsem mít druhým pokusem limit, nechtěla jsem to nechávat na třetí, protože to je potom vždycky o nervy.“

Vzdálenost 64,32 znamenala splněný úkol.

Tušila, že tělo jí dá v pondělí nejspíš najevo, že „prasehod“ se mu pranic nezamlouval.

„Vždycky den poté se tělo ozve. A po tomhle hodu jsem klasicky ucítila patu, protože jsem do toho třískla. Ale mám skoro dva dny, abych se dala dohromady.“

Finále, podle meteorologů deštivé, je na programu v úterý.

A bude bez Australanky Mitchellové, sedmé ženy světových tabulek, která poslala oštěp jen na metu 57,42.

„Její vypadnutí je pro mě největším překvapením. Házela výborně poslední Diamantové ligy a i na rozcvičováku jí to lítalo,“ říkala Špotáková. „Ale vždycky se najde někdo, kdo toho černého Petra musí vyfasovat. Udělala jsem, co se dalo, abych to nebyla já.“

Mezi vyřazenými je také Ruska Rebryková, o jejíž formě v utajení přicházely mnohé „zaručené“ zvěsti. V kvalifikaci třikrát přešlápla.

„Fámy, jak hází daleko, byly asi opravdu liché. Moc se mi nezdála,“ podotkla česká oštěpařka.

Naopak všechny tři Číňanky do finále prošly. „A vypadaly moc dobře.“

Sama skončila v kvalifikaci celkově pátá, za vítěznou Lu Chuej-chuej, která předvedla asijský rekord 67,59, Slovinkou Ratejovou (65,54), Němkou Molitorovou (65,37) a další Číňankou Shyiing Liou (64,72),.

Ovšem ve finále to bude, jak sama připomíná, úplně jiný příběh. Tam mohou hrát velkou roli i její zkušenosti.

„Cítím, že v sobě mám na to, poslat oštěp aspoň o tři metry dál než v kvalifikaci. A to se držím při zemi,“ říká Špotáková.

„Kdybych se o to tři metry nezlepšila, asi budu zklamaná.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze