Trpí nemocí zvanou nystagmus, kvůli neustálému rytmickému kmitavému pohybu očí má dvojí vidění.
"Většina lidí, s nimiž závodím, o mém handicapu neví," říká talentovaná gymnastka. "A byla bych radši, kdyby to tak zůstalo. Pokud to neví, nemusí na mě nahlížet jinak. Když o tom nevíte, nejste schopni posoudit, jak těžké to pro mě je."
Když jí byly dva roky, objevila její fotografii na internetových stránkách jednoho z bulharských sirotčinců Beth Waltersová. Malou holčičku adoptovala a přivezla do Spojených států, kde lékaři odhalili Lole oční vadu. Přesto od tří let začala se sportovní gymnastikou.
Lola Waltersová
"Nemám ráda termín legálně slepá, je zavádějící," cituje matku gymnastky britský deník The Daily Mail. "Její pohled je velice složitý, ale vidí. Akorát se jí věci před očima neustále pohybují a není schopná posoudit vzdálenosti a zaostřit."
I proto Lola Waltersová padá na tréninku mnohem častěji než její soupeřky a neustále jí hrozí zranění. Byť má rozběh vypočítaný na kroky, někdy jí kamarádky zakřičí, jak blízko už je u gymnastického nářadí. Při rychlém náběhu jej totiž ostře rozezná pouze na vzdálenost metru a půl.
Předvedení náročných figur na kladině široké deset centimetrů vyžaduje mimořádnou koncentraci. "Jakmile začnu mít dvojí vidění, musím spoléhat na své nohy," přiznává Waltersová. Svůj handicap však jako omluvu nepoužívá. A jednou chce být gymnastickou trenérkou.
