Pětkrát byli v podobné pozici, pětkrát v ní selhali. Nyní už softbalisté Havlíčkova Brodu věří, že se jim konečně do vysněného finále extraligy podaří proniknout. Po víkendu je od toho dělí jediný krok, stačí proměnit jeden ze tří mečbolů, které si v semifinále proti Tempu Praha zajistili.
„Loni jsme byli v podobné situaci, vedli jsme 2:0 na zápasy, a nedopadlo to. Teď doufám, že se nic podobného nepřihodí,“ přeje si trenér Hrochů Dušan Šnelly.
Havlíčkobrodští softbalisté si Tempo coby semifinálového soupeře přáli. To však netušili, kolik s ním budou mít práce. Přestože po úvodních dvou duelech mají dvě výhry k dobru, museli se pořádně zapotit. V sobotu doma zvítězili 6:5, v neděli v Praze sice 6:0, ovšem až díky bodům zahraným v posledních dvou směnách.
„První utkání bylo těsnější, než jsme čekali,“ přiznal Šnelly. „Vůbec se nám nepodařil vstup do zápasu, Tyson Duncan prostě neházel dobře a Tempo se na něj hned od začátku prosazovalo,“ všiml si Šnelly, který tak musel provést změnu na pozici nadhazovače.
„Museli jsme reagovat. Hned po třetí směně jsme Duncana vystřídali a poslali do hry Michala Holobrádka. Ten naštěstí zaházel skvěle,“ oddechl si brodský kouč. „Do konce zápasu už Tempu nedovolil skoro nic.“
Hroši naopak rozjeli stíhací jízdu, díky které průběžný nepříznivý výsledek 3:5 otočili na konečných 6:5. „Zachránili nás homeruny. V první směně tříbodový Ondry Dibelky, v páté dvoubodový Karla Kadečky. Díky těmto dvěma ranám jsme otočili na 6:5,“ těšilo Šnellyho.
A na homeruny, tedy úder, díky kterému pálkař naráz oběhne všechny mety, vyhráli Hroši i nedělní odvetu. „Výsledek byl jednoznačnější než průběh. Protože až do šesté směny byl stav 0:0,“ říká Šnelly. „Teprve pak Novozélanďan Alfons Oveinikovas dal na 1:0. A v poslední sedmé směně přidal jeho krajan Joshua Niu tříbodový homerun a Karel Kadečka další dvoubodový. Takže na tři homeruny jsme vyhráli 6:0.“
Havlíčkův Brod tak z dvanácti bodů, kterých o víkendu dosáhl, jedenáct zaznamenal právě z homerunů. „Dá se říct, že nás spasily,“ uznal Šnelly.
