Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Magnet na zlato: srbská střelkyně Petrovičová chce s USK zase nejvýš

Sonja Petrovičová z USK Praha proniká, za ní Sidney Spencerová z týmu Castors Braine. | foto: ČTK

12 2016
Rok 2015 se pro ni nesl ve znamení toho, co asi žádnou ženu neurazí: samé zlato. „Až vypadá docela nemožně, abych to zvládla i letos. Ale nikdy nevíte,“ usměje se Sonja Petrovičová, opora basketbalistek ZVVZ USK Praha. Její Srbsko loni ovládlo mistrovství Evropy a český klub slavil hned dvakrát, především jásal nad premiérovým titulem z Euroligy, navrch dobyl i Superpohár, ač bez zraněné Petrovičové. Nyní je čas na obhajobu.

„Pokud bude někdo dělat žebříček favoritek, v čele nejsme. Ale možné je všechno,“ říká Petrovičová před Final Four, jež startuje v pátek v Istanbulu; USK čeká na úvod megafavorit z Jekatěrinburgu, jehož loni senzačně zdolal ve finále.

Druhou dvojici tvoří domácí Fenerbahce a ruský Orenburg.

„Jekatěrinburg bude jistě chtít odvetu. Ovšem my umíme dřít a nehrajeme si na velká jména ani na hvězdy,“ oceňuje sedmadvacetiletá Srbka, kterou letos čeká olympiáda i WNBA. „Víme, že nemáme největší šance ze všech, ale tenhle tým se nevzdává. Chceme ukázat to nejlepší, co umíme - a pak? Kdo ví.“

Sedm cizinek

Od pátku se v Istanbulu hraje Final Four Euroligy basketbalistek, USK jej zahájí v semifinále proti Jekatěrinburgu. Obhájkyně z Prahy sázejí i na sedm zahraničních opor.

Američanky: loni USK ke zlatu dovedla bojovnice Kia Vaughnová, teď má v týmu i krajanku a dvojnásobnou mistryni světa Candice Dupreeovou (tu ale trápí zranění).

Španělky: Laia Palauová i Marta Xargayová, dvě rodačky z Katalánska, mají shodně jak zlato z ME, tak stříbro z MS.

Srbky: další dvojice šampionek. Sonja Petrovičová a Tijana Adjukovičová loni dobyly Evropu.

● Lotyška: Anete Šteinbergaová přišla nedávno a je objevem závěru sezony.

I kdyby USK neobhájilo, druhé Final Four po sobě je stvrzením kvality. A Petrovičová symbolem toho, čím je pro ni angažmá atraktivní. „Nemyslím, že by kdokoli jiný byl v ženském basketu schopen nabídnout totéž,“ říká.

Platy jsou jinde jistě vyšší, zvlášť na východ od Česka. Ale souhrn podmínek převyšuje samostatný finanční aspekt: „Nejde jen o basketbal, Praha je skvělé město. Je tu co dělat, můžete chodit do divadla, do muzeí, pracovat i na jiných aspektech svého života. Tenhle pocit mám já ráda.“

Petrovičová až lehce provinile přiznává, že stále ještě nevládne češtinou. Důvod? „Upřímně, nemyslela jsem si, že zůstanu tak dlouho.“

Avšak do kombinace domácích hráček s legionářkami zapadla. „Tým je dlouhodobě spolu, jen je postupně doplňován o další kousky mozaiky,“ líčí 185 centimetrů vysoká Srbka. „V tomto směru máme velmi chytrou trenérku. Vybírá rozumně: nejde jen o to, jak dobře hraješ, ale jak zapadneš, jak se umíš obětovat pro tým.“

Co může na papíře vypadat jako teoretická chvála, se loni přetavilo v historický triumf USK v Eurolize, což předtím zvládlo jen Brno a v někdejším PMEZ ještě Sparta.

Přesně v takových chvílích Petrovičová vidí výjimečnost v Evropě momentálně nejúspěšnějšího českého kolektivu (jakkoli jsou samozřejmě srovnání napříč sporty ošidná). „Každý večer je klíčovou postavou někdo jiný a nikomu to nevadí, protože to vede k výhrám,“ říká a za jeden ze vzorů dává i americkou hvězdu družstva.

Byť čahounky ze zámoří často trpívají přehnaným individualismem, Kia Vaughnová z USK je jiná: „Nikdy nestojí stranou, perfektně zapadá. To je vzácný příklad Američanky.“

I proto Petrovičové vše sedí. Příjemné město, velmi dobré podmínky, „bonusy“ života mimo palubovku. A nežárlivý, soudržný kolektiv. „Jsme všechny kamarádky. Můžete být skvělá basketbalistka, ale pokud vás ostatní nebudou mít rády, je něco špatně,“ usměje se.

V USK tohle zatím nehrozí. A tak platí, co říká srbská opora: Kdo ví, kam tento tým letos dojde.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze