Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme prostě nejlepší v Evropě, jásal český softbalový hrdina

Karel Kadečka na evropském šampionátu softbalistů v Havlíčkově Brodě. | foto: Jan Beneš, euro2014.softball.cz

21 2014
Před šampionátem se nechal slyšet, že pro úspěch obětoval osobní život i civilní kariéru. Téměř rok hrál čtyřiatřicetiletý Karel Kadečka bez přestávky a v pauze na domácí scéně dokonce odjel za softbalem na Nový Zéland. A to všechno proto, aby mohl ve svém rodném Havlíčkově Brodě slavit s českým týmem titul mistra Evropy.

„Řekl bych, že se to vyplatilo, ne,“ usmíval se po finálovém utkání, ve kterém Češi převálcovali Dány 8:0.

Cíl jste splnili na sto procent. Cítíte se maximálně spokojený?
To se ani nedá popsat, je to obrovská euforie. Na co jsme sáhli, to nám vyšlo. Prošli jsme šampionátem bez zaváhání, a i když byly občas v zápasech nějaké dramatické chvilky, jsme prostě nejlepší v Evropě. (usmívá se)

Jakou roli sehrál v úspěšném finále fakt, že Dánové museli v poledne odehrát opravný zápas s Holanďany?
Určitě jim to nepomohlo, ale na druhou stranu už jsem taky párkrát zažil, že naopak tým, který šel z opravy, byl rozehraný a na vítězné vlně pak urval titul pro sebe. Museli jsme být ve střehu, čekat cokoliv.

Objevil se během šampionátu nějaký krizový moment? Zapochyboval jste někdy, byť třeba jen na vteřinu?
Ouvej nám bylo s Dány ve skupině a potom i v souboji o přímý postup do finále. Pokaždé jsme otáčeli zápasy až ve druhé polovině. V rozhodujícím utkání se nám ale povedlo jít do vedení hned na začátku a za stavu 7:0 jsme si řekli, že to prostě musíme dotáhnout. Už kvůli těm fantastickým lidem tady.

Fanoušci si ovšem byli jistí vítězstvím už podstatně dřív...
Víte, tenhle sport je úžasný v tom, že se může stát cokoliv, dokud nedáte poslední aut. Pořád se musíte maximálně soustředit.

Vy jste si po posledním souboji potěžkal nejenom pohár pro vítěze, ale převzal jste také cenu pro nejužitečnějšího hráče turnaje. Berete to jako bonus navíc?
Přesně tak. Je to taková třešnička na výborném dortu. Softbal je ale především týmový sport. My jsme si sem přijeli pro titul, takže i kdyby všechny individuální ceny pobrali kluci z jiných týmů, tu hlavní pro mistra Evropy máme my.

Jak jste si užíval chvíle, kdy vás fanoušci během zápasu vyzývali z hlediště k homerunu pokřikem: Karle, Sázava?
(směje se) Je to příjemné, ale na druhou stranu se člověk nesmí nechat strhnout. Je potřeba se soustředit na plnění pokynů trenéra. Diváci si možná někdy myslí, že když mi to tam párkrát odlítlo, tak to půjde pořád, ale skutečnost je jiná. Na každý odpal musíte jít vždy s obrovskou pokorou.

Fotogalerie

Vám se každopádně těch homerunů na letošním mistrovství Evropy povedlo dost. A většinou přišel v tu nejlepší možnou chvíli...
Jo, vyšlo to a já jsme moc rád. Většinou znamenaly důležité body. Jenže v týmu je x dalších lidí, bez kterých bychom to nezvládli. Perfektně zahráli nadhazovači, David Mertl za metou odchytal spoustu míčů a takhle bych musel vyjmenovat všechny. Sešel se skvělý mančaft. Dokonce i pamětníci tvrdí, že tady nikdy podobně silný softbalový nároďák nebyl.

Spoustu superlativ padlo také na adresu pořadatelů. Jste hrdý, že pocházíte z Havlíčkova Brodu, který si tímhle šampionátem udělal parádní vizitku?
Jasně, že jo. Jestliže jsem chválil fanoušky a náš tým, tak musím pochválit i pořadatele. To, jak se o všechno postarali, bylo neuvěřitelné.
Nemělo to chybu.

Co máte v plánu teď? Získat s havlíčkobrodskými Hrochy titul mistra republiky?
To by byla sezona snů. Já teď ale potřebuju hlavně dovolenou, emocionálně vypnout. Pak nás čeká s Hrochy pohár v Holandsku, a jak už jste řekla, vedeme ligu, což je velký závazek. I na tomhle kolbišti bychom letos rádi udělali historický úspěch. A kdyby se to povedlo, můžu klidně skončit s kariérou. (směje se)

Zmínil jste dovolenou, jaká bude?
Jelikož jsem byl v zimě na Zélandu, tak jsem si užil moře ažaž, takže možná spíš vezmu psa a vyjedu někam do lesa, do ticha. Úplně vypnu a to mi bude stačit.

Ještě předtím vás ale určitě čekají dlouhé oslavy, nebo snad ne?
Jasně, vždyť na to jsme se všichni hrozně moc těšili. Pořád jsme se trochu báli, že by to nemuselo vyjít, protože Dáni mají opravdu velmi silný tým. Slavili bychom i stříbro, ale ta oslava by byla kyselejší. Takhle bude dokonalá, čeká nás hodně dlouhá noc. (směje se)







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze