Na výsluní zájmu se snowboarding dostal v době olympijských her v norském Lillehammeru, kde byl představen jako ukázkový sport. V současné době se snowboarding dělí do dvou základních skupin, a to méně rozšířený alpine (tvrdé prkno, boty podobné lyžařským) a oblíbený freestyle (měkké vázání a boty).
Zatímco se na alpin prknech jezdí pouze po sjezdovkách, tak ve freestylu se žádné meze nekladou. Jezdí se kdekoliv a po čemkoliv, od zasněžených vrcholků hor, přes upravené sjezdovky a snowparky až po zábradlí a betonové sokly ve velkoměstech.
Předchozíškolní díly |
Při pohledu na party snowboardistů v lyžařských střediscích by laik jen těžko uvěřil, že i jejich oblečení podléhá nemilosrdným trendům módy. Styl většinou udávají jezdci z Ameriky.
Letos k nám pronikly úzké punkové kalhoty, šusťákové bundy a jednobarevné křiklavé čepice, které se během minulé zimy nosily ve všech amerických snowparcích.
Pokud chcete vsadit na klasiku, tak se řiďte dvěma základními pravidly.
Snowboardové kalhoty by nikdy neměly sahat do půlky bot, ale vždy až po zem. Při výběru čepice pak zapomeňte na "crazy style" s barevnými rohy, rolničkami a střapci, a zvolte jednoduchou pletenou čepici, nejlépe s bambulí či kšiltem.
Kde jsou nejlepší snowparky?
Doby, kdy snowboardisté na sjezdovky nesměli, jsou dávno pryč. Lyžařských resortů, které se ke snowboardistům staví přátelsky, je u nás rok od roku více. K tradičně nejvstřícnějším střediskům patří už řadu let Špindlerův Mlýn s Horními Mísečkami, Rejdice, Neklid-Boží Dar, Klínovec, Olešnice v Orlických horách, Dolní Morava a Bílá v Beskydech.
Malý snowpark má dnes v podstatě téměř každé středisko. Otázkou je, nakolik je kvalitní. Nejlepší a vždy aktuální přehled o snowparcích najdete v průběhu sezony v sekci Navigator na www.freeride.cz. Dobře postavené snowparky mají sekce, které jsou rozlišeny podle úrovní obtížnosti.
Část určená pro začátečníky má malé a nízké překážky a namísto skoků boule. V parcích, kde jezdí zkušenější snowboardisté, je všechno větší, techničtější a taky nebezpečnější. Do některých míst je pak omezený vstup a na překážkách si mohou zajezdit jen ti, kdo prokáží dostatečné dovednosti.
Největší vliv na vývoj snowparků, a celého snowboardingu mají sami jezdci, progres je každý rok k vidění ve snowboardových videích. Současný světový snowboarding je hodně o zábavě. Všechno se staví tak, aby si jezdci co nejvíc užili hezký den na horách. Pravdou je, že tvůrci českých parků prozatím příliš kreativní nejsou. Zatímco v USA nové překážky přibývají i několikrát za sezonu, u nás se design parku nezmění někdy i celou řadu let.
Velká část snowboardingu se přesunula i mimo sjedovky a hory, a to do ulic velkoměst. Tzv. streetový snowboarding spočívající v jízdě po městských překážkách je sice velmi nebezpečný, zato však uznávaný a čím dál tím oblíbenější.
Bonk late backside 180K provedení tohoto zábavného triku je třeba ovládat frontside Shifty air (rovný skok s vytočením prkna do směru frontside rotace) a základní rotaci backside 180.  Nepostradatelná je samozřejmě jakákoliv překážka, do které uděláme "bonk" zadní částí prkna. Vřele doporučuji nejprve natrénovat pouze trik backside 180 late na malém skoku a až po jeho precizním zvládnutí vyhledat bonkovací překážku, např. kmen stromu. Ke stromu přijíždím v takové vzdálenosti, abych na něj zadní částí prkna po vytočení nohou dosáhl, ale abych nebyl moc blízko. Důležité je si celé provedení triku představit v hlavě ještě před rozjezdem. Už při odrazu se totiž soustředím na pozdější rotaci. Po "klepnutí" prknem do překážky začínám backside 180, do kterého si pomáhám rameny. Dopadám na switch, decentně na přední hranu a tlumím náraz v kolenou. Jakub Chochola, sponzorovaný jezdec |
