Pětadvacetiletého závodníka Dukly nadchla atmosféra.
"Běžet před nabitým stadionem je prostě fantastický. Člověk v sobě najde síly, který už v sobě ani nemá, a stejně ho to nutí běžet," řekl v cíli Šneberger.
I když doběhl ve svém rozběhu až osmý a za svými zády nechal pouze Attu Mirana Attu z Pákistánu, radoval se Šneberger z postupu hned za cílovou čárou.
"Věděl jsem, že kdybych doběhl osmý v našem běhu v nějakém slušném čase, tak byla prostě stoprocentní šance na postup," vysvětloval svěřenec Josefa Vedry.
Spoléhal na to, že první rozběh byl pomalý, i na rychlejší tempo diktované Guerroujem ve druhém rozběhu. "Myslím, že si na finiš příliš nevěří, a tak to bere už někde od kiláku. Tím se celý závod zrychlil a běželo se o několik vteřin rychleji," rozebíral Šneberger dopad taktiky světového rekordmana.
Do Paříže český běžec nepřijel úplně v pohodě. Cítil, že mu odchází forma, a tak před svou premiérou na světovém šampionátu neměl zrovna sebevědomí na rozdávání.
"Furt čekám, že se to probere a v pondělí to bude vono. Horší než dneska to snad nebude," poznamenal běžec, který v rozběhu zaostal za svým letošním maximem o více než šest sekund. Po postupu do semifinále věří, že "se i hlava trošku srovná".
"Pak to taky bude o něčem jiném," poznamenal rodák ze Stodu. Nepočítá ale s tím, že by se mu v pondělí podařilo přímo postoupit do finále. "Pokusím se poprat o sedmé místo, zkusit to aspoň na čas," sliboval.
"Štěstíčko se musí pokoušet. Buď to tam spadne, nebo ne," rozjímal běžec, který věří tomu, že sílu mu dodává i na krku pověšený kamínek od přítelkyně.
