Už na třetím mezičase se před Northuga dostal a na začátku do cílového stoupání na Alpe Cermis začal útočit. "Měl jsem pocit, že mu moje sobotní vítězství sebralo vítr z plachet," řekl lyžař z Božího Daru na svém webu.
Jak se cítí nový král?
Na jednu stranu unavený, ale hlavně jsem moc šťastný. Mám radost, že se první vrchol sezony takhle extrémně vydařil. Chci připomenout, že to není jenom Bauerovo vítězství, ale vítězství celého týmu. Některým se tady nedařilo a všem servismanům i klukům pomůže, že člen mančaftu vyhrál a o Češích je zase slyšet.
Bauer na sjezdovce deklasoval Northuga a podruhé vyhrál Tour de Ski |
Trenér před startem poslední etapy tvrdil, že je to padesát na padesát.
Od začátku závodu jsem si na Northuga věřil. Lyže mi jely naprosto perfektně a poprvé v životě jsem viděl, že i on spolupracuje.
Jaká byla taktika před sjezdovkou?
Vsadil jsem všechno na jednu kartu, snažil jsem se udělat peklo. Věděl jsem, že pokud chci vyhrát, tak to nemůžu nechávat na konec.
Takže jste to napálil hned na pod kopcem?
Pokusil jsem se nasadit skoro maximální tempo, abych ho svým způsobem trošku zastrašil a šel jsem do risku, že klidně na kopci umřu, ale že se nedám lacino. A dneska mi zase pomohly výborný lyže a servis bych chtěl vyzvednout.
Ujet Northugovi tentokrát vypadalo snadně. Bylo to tak?
Zas tak snadný to nebylo, ale čekal jsem, že spolu pojedeme výrazně větší část kopce a pokud bude štěstí, tak ho utrhnu později. I když jsem měl náskok, tak jsem se snažil nepolevovat a věděl jsem, že může přijít krize. Naštěstí nepřišla a kilometr před cílem jsem věřil, že už nemá šanci.
Podavač vlajky byl připravený?
Ne, to si nepřipravuji. Ale byl tady tým fanoušků ze Šumavy, v sobotu se mnou jeden borec běžel. Tak jsem se s ním hecoval, že se mnou musí běžet celou sjezdovku, aby to dopadlo. Podávali mi ji, já jsem to viděl a rád jsem si vzal.
Nahoře na kopci jste měl energie rozdávání, ne?
Dojel jsem do cíle a bylo to super. Porazil jsem lídra Tour a myslím, že jsem měl velkou podporu většiny závodního pole. Byl jsem hlavně rád, že jsme dojeli a máme to za sebou. Když vyhrajete, zdá se, že sil máte relativně dost. Doping radosti zafungoval, ale když jsem se převlíkal, tak se mi podlamovaly nohy.
Nechtěl byste teď běhat do sjezdovky pořád?
Ne, ne, to určitě ne! Nebál jsem se, ale pak jsem si řekl, jestli jsem se nerouhal a sjezdovka mě nevytrápí, ale mám výrazně větší problémy ve sprintech než na sjezdovce. A i na tréninku občas do sjezdovky běháme.
Dá se srovnat předloňská a letošní výhra na Tour?
Myslím, že ne. Pokaždé to bylo vítězství, ale letos sem šel zezadu, protože jsem věděl, že byly problémy. Přesto jsem byl přesvědčený, že to bude den ode dne lepší. Ale mohl jsem jen překvapit. Předtím jsem vyhrál prolog a od začátku jsem měl vedoucí číslo. V něčem to bylo letos lepší, v něčem těžší, ale ten konec byl stejnej - perfektně zajetý poslední dvě etapy. A radost je stejně velká.
Takže právě začínají oslavy?
Určitě ne. Sedáme do auta a jedeme domů.
Co znamená výhra na Tour de Ski pro olympiádu ve Vancouveru?
Je to extrémní vzpruha, ale už za týden se jede znovu svěťák v Otepää a to, že jsem vyhrál Tour de Ski, mi bednu nepředplatí. Musím jet znovu. Nechci to přeceňovat, teď jsem šťastný, ale za měsíc, kdy je olympiáda, může být vše jinak. Budeme ale dělat všechno, abych mohl bojovat s nejlepšíma o medaili.