Takže první drive jste odpálil na britské půdě?
S Patrikem Bergrem v Liverpoolu. Říkali jsme si: To je jasný, v Anglii musíme zkusit golf, vždyť je to lehký. Nakoupili jsme si vybavení a začali hrát. Až postupem času jsme si vzali učitele.
A to už jste bojovali se špatnými návyky?
Byly tam. Snad měsíc jsme to zkoušeli, potom došla trpělivost. Nechtěli jsme si přiznat, že potřebujeme trenéra. Koukali jsme v televizi: Napřáhneš se, bum, a ono to letí. Vypadalo to snadno. Ale až ti trenéři nás posunuli k nějakému zlepšení.
Berger, ostrostřelec levák, držel hokejku na levou stranu, ale jinak je pravák. Jaké měl potíže s přeučováním golfového úchopu?
Patrik začal levou rukou dole. Pak mu učitel řekl, že by bylo dobrý, aby to zkoušel s pravou dole. Zase si koupil nové hole. Jenže se nedostal do pohody, necítil se. Takže zas prodal pravé hole a koupil nové nalevo.
V golfových shopech v okolí řeky Mersey byl asi oblíbený, že?
To jo. Měl to docela zajímavé.
S čím hrajete vy?
Začínal jsem s Calloweyema. Teď spolupracuju s Mizunem, od nichž mám kopačky. Dali mi k nim taky jednu sadu golfových holí. Jsem spokojený, technologie jde dopředu. Odpouští mi chyby, zdá se mi jednodušší správně trefit balon.
Kolik času golfu dáváte? Říká se: výše handicapu rovná se počtu dní v měsíci strávených v práci...
Já šel za měsíc dvakrát třikrát na hřiště. Myslím celou hru. Ale na drivingu jsem býval častěji. Měl jsem ho cestou z Liverpoolu z tréninku. Jenom jsem si zastavil na parkovišti, dal si padesát sto balonků a za hodinku jel domů do Southportu.
Intenzivní průpravou jste procházel až o prázdninách v Česku?
V Anglii jsem se moc nezlepšoval. Až doma, přes léto. To jsem chodíval celý měsíc. Minulý rok jsem měl po třech letech pocit, že to ovládám. Začal jsem hrát čísla pod 90 a cítil jsem, že vím, kam pálím. Že mi to letí, kam chci. Že to má smysl.
Loni jste se dostal už na slušný handicap 16,6...
... a za další měsíc bych šel ještě dolů, určitě na dvanáct třináct.
Kdy jste si golf nevíc užil?
Na jednom firemním turnaji na Karlštejně. Tam jsem hrál nejlepší golf. Dal jsem 79, jen 7 nad par hřiště. Oficiálně při turnaji, to se počítá líp! Zahrál jsem dvě birdie, navíc na krásném hřišti. To je svátek pro každého hráče, pokořit nějakou hranici.
Jak nejraději hrajete - s kamarády, kvalitními soupeři nebo jen tak sám?
S kamarádama, s lidma, co si vybereš sám. Někdy na turnaji jdeš s těma, které ti přiřadí, což nemusí být ono. Ale hlavně potřebuju o něco hrát. Bez toho to flákám, nejsem koncentrovaný. Nejvíc ze sebe dostanu, když musím.
O kolik jste nejvíc hrál?
Hrajeme vždycky o to, kdo zaplatí občerstvení po hře. Říká se tomu devatenáctá jamka, ne? Ale pozor, na Karlštejně není úplně nejlevněji. Takže se snažím, abych zbytečně neplatil. Zato když vyhraju, dám si dezertíček, komplet meníčko...
S tchánem Ladislavem Vízkem bývají v sázce i rodinné povinnosti, třeba kdo vezme děti do zoo?
Většinou i s ním o placení. Nebo v jamkovce hrajeme kilo (100 Kč) za bod rozdílu. Nebo o pětikilo. Víc jak dva tisíce jsem nikdy neprohrál.
Vízek je hravý, dokonce i dceru Pavlínu vám dal za ženu až poté, co jste ho porazil ve slalomu s fotbalovým míčem mezi kužely. Kdy jste ho poprvé pokořil v golfu?
První rok ani jednou, to vím. Druhý rok vyhrával taky spíš on, ale už jsem to dokázal. Až loni jsem víckrát vyhrával já. On nehraje moc stylově, tím je limitovaný. Musel by překopat švih, aby se zlepšil. To se mu ale nechce, je samouk, co jenom hraje. Já si dojdu na trénink, odpálím si. On má cit v ruce a je lepší u greenu. Já mám zase spíš delší drive.
Kteří fotbalisté vynikali v golfu v Anglii?
U nás v Liverpoolu byl nejlepší Gary McAllister, ten měl handicap tři, pak Michael Owen pět, Robbie Fowler sedm, Harry Kewell deset. Já chodil nejvíc hrát s náhradním gólmanem Chrisem Kirklandem a Irem Stevem Finnanem.
Zvládnout golfové základy je na britských ostrovech povinnost?
Tam hrají fakt dobře. Když už má někdo handicap deset, buďte si jistí, že to je poctivých deset. Ta hřiště nic neodpustí. U nás má někdo oblíbený plac a tam to nažene. Uhraje si svůj handicap, ale jinde zůstane špatný.
Kde rád hrajete, máte cestovatelský sen s golfovou holí?
Líbila by se mi Dominikánská republika, Havaj. Teplíčko, voda, příroda. Ale najde se spousta krásných hřišť i po Evropě. Strašně se mi líbilo v Penha Lonze v Portugalsku, kde jsme bydleli během Eura. I ve Francii v Bordeaux máme dvě pěkný hřiště. V Anglii jich najdete plno.
Ve fotbalové reprezentaci se rozmáhá golfová horečka pomaleji než mezi hokejisty.
Ujfi (Ujfaluši), Poborák a já jsme hráli už dřív. Teď přibývají další. Mára Heinz, Méďa (Nedvěd) se do toho dostává. Vždyť on bydlí v Turíně na golfovém hřišti. Víte, blížíme se do fotbalového důchodu, musíme si najít jinou zábavu. A jak jsme pořád zvyklí o něco hrát... U golfu ani nepotřebuješ soupeře, hraješ sám se sebou. Proto jsou fotbalisti a hokejisti tak chytlaví.
Velmi důležitou a složitou část golfu tvoří etická pravidla. Hřešil jste někdy, byť neúmyslně?
Já ta ani pravidla všechna neznám, nejsem si jistý, co jo a co ne. Na turnaji se radši zeptám. Ale nějaký švindlování? To ne. Mohl jsem udělat botu, aniž bych o tom věděl. Golf je přece hra džentlmenů, okrádal bych sám sebe.
Ani jste někoho, třeba omylem, netrefil?
Některá hřiště mají úzké fairwaye. Jednou se mi stal hrozný trapas na patnácté jamce u nás v Southportu. Green byl asi 50 metrů napravo přes vodu. Já to vzal „gagarinem“ zespoda hrozně nahoru, sebral to vítr, ještě tam byla nějaká šajtle. A ten můj balonek padnul na vedlejší green, kde zrovna patovali cizí hráči. Nejdřív se podívali za sebe, kdo to hraje. Tam nikdo. Já vedle zvedal ruku a omlouval se. Jenže ani jsem nemohl dřív zařvat, protože jsem balonek vůbec neviděl, ztratil jsem ho.
V Anglii jste se díky golfu málem dostal až do královské přízně?
To asi ne. Jen můj známý Christopher pracoval čtyřicet let pro královskou rodinu, kterou zastupoval v Liverpoolu. A oni ho za ty služby povýšili na sira. Měl členství v jednom z nejlepších klubů Anglie v Southportu, kde se hrálo i Masters, kam přijel Tiger Woods. Já byl rád, že mě bral na to hřiště. Vždyť tam bylo fíčko 150 liber, s ním dvacet. Ale chodil jsem tam jen svátečně.
Máte rád to nóbl prostředí okolo golfu?
Líbí se mi, že se hezky oblíkneš. Tričko s límečkem, kalhoty. Na začátku jsem říkával: Nemusím být nejlepší na hřišti, ale aspoň dobře vypadat. To je můj základ. Nejvíc mě baví golfový čepice, těch mám mraky. V Anglii i doma.
Poznal jste osobně špičkového golfistu?
Jen jednou jsem hrál s českým profíkem Karlem Skopovým. Náhodně v Karlových Varech. Já šel s ním proti Láďovi Vízkovi s někým. On dal 66, vážně 66. A rekord hřiště je 64, to bylo neuvěřitelné. Snad dvakrát eagle. V tu chvíli jsem viděl hned, o čem golf je. Toho nikdy nedosáhnu.
Sledujete turnaje v televizi?
Jak běží Masters, každý večer na to čumím. Ryder Cup se mi taky líbí. Jeden proti jednomu, jamka od jamky.
Golf trenéři fotbalistům povolí i v sezoně?
Jak kdy. Já teď nehrál půl roku ve Francii, jak mě tahala šlacha pod kolenem. Netroufl jsem si. Při náročném zápasovém programu, jak se cítím unavený, na golf nejdu. Přece jen se musím soustředit, taky je to nějaká námaha. Pokud v sobotu hrajeme, šel bych naposledy ve středu. Dva dny před zápasem už ne. A při zranění taky ne. Je to sport jako každý jiný, musíš být stoprocentně připravený. Neriskoval bych, abych si něco udělal. Přece jen se živím fotbalem. I když se někdy cítím v takovém stavu, že bych vydržel všechno.
Berete na hřiště rodinu?
Pavka má doma hole, ale co se narodil malej, nějak jí to nevyšlo. Patrik Berger s Jarkou chodí, to mají dobrý. Vezmeš děti a nemusíš pořád vysvětlovat, proč jsi na golfu.
Takže svým způsobem terapie?
Loni jsem si léčil koleno v Liverpoolu a po čtyřech měsících na jednom místě prosím naše doktory: Potřeboval bych vypadnout, změnit prostředí. Tak jo, na týden zmiz. Kamarádi zrovna jeli na golf do Španělska do Malagy, vyrazil jsem za nimi.
To jste ale v klubu prozradil až pak v létě při loučení?
Neřekl jsem jim to. Ale vyléčil jsem se tak, že jsme vyhráli Ligu mistrů a já dal rozhodující penaltu. Tak to stálo za to, ne?
 Vladimír Šmicer je vášnivý golfista, nejlepší ve fotbalové reprezentaci |
