Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trenér volejbalové Ostravy se diví, že má dovolenou

Zdeněk Šmejkal | foto: Jiří Seidl, MF DNES

2 2015
Nevídaný luxus si dovolilo vedení extraligových volejbalistů Ostravy. Zkušeného a zároveň reprezentačního trenéra Zdeňka Šmejkala poslalo na dovolenou... Šéfové klubu jsou přesvědčeni, že si trenér potřebuje odpočinout, neboť přes léto, když ostatní měli volno, byl s národním mužstvem. „Byl v jednom zápřahu a je to na něm vidět,“ zdůvodnil to Ivan Cap, který jedná za extraligový celek.

Kouče však rozhodnutí překvapilo a chtěl po vedení, aby mu umožnilo dál pracovat, anebo aby mu dalo výpověď. To šéfové odmítli.

Šmejkal nesouhlasil se zásahem do realizačního týmu, kdy vedení odvolalo asistenta Jana Václavíka a místo něj přišel Marek Tomáš. „Dokud se situace nevyřeší, nemám se zúčastňovat činnosti týmu,“ řekl kouč.

Ivan Cap nazval vaše volno zaslouženou dovolenou. Tu tedy nemáte?
Ani ji mít nemohu. Uprostřed sezony si něco takového nemůže dovolit žádný trenér. Jsem z toho, jak vše dopadlo, zklamaný. Ostravský tým byl vždy založený na tom, že se ze začátku sezony sehrával, protože byl z velké části obměněný. Také vedení deklarovalo, že chce jít touto cestou, cestou práce a ekonomicky schůdnějších sestav. S tím jsem souhlasil. Beru to tedy trochu jako ústup z toho, na čem jsme se domluvili.

Co vám šéfové vytýkají?
V podstatě nic zásadního. S Honzou Václavíkem jsme požádali správní radu, zda bychom se sešli. A tam zaznělo, že mi věří, že oceňuji mou práci a že ji dělám dobře, takže v tom smyslu tu nynější situaci nedokážu pochopit. Nejsem zahořklý, ale je to pro mě překvapivé řešení.

Vedení tvrdí, že odvolalo Václavíka z funkce asistenta trenéra kvůli neuspokojivým výsledkům mužstva a vyzvalo ho, aby se po zranění maximálně soustředil na hráčskou kariéru. Co vy na to?
Byl jsem s Honzou velice spokojený, jel v duchu, jak to děláme. Náročnost při tréninku, při herních činnostech, vše bylo tak, jako bych trénoval já. Vadilo mi, že mě vedení postavilo před hotovou věc, že mi dosadilo někoho, jehož práci neznám. Není to nic proti Marku Tomášovi. Možná stačilo, aby šéfové přišli a zeptali se mě, co si o tom myslím. Změny jsou ze strany vedení legitimní, nijak je kvůli tomu neobviňuji, ale nejprve měli vše řešit se mnou. Minimálně proto, aby potvrdili svá slova, že si mé práce váží.

Bavil jste se o této situaci s Markem Tomášem?
Nestihli jsme se pořádně sejít. Vše se odehrálo ve středu večer, ve čtvrtek jsme hráli s Kladnem a pak už na to nebyl čas.

Sezona ale nezačala dobře. Proč?
Nejvíce se na tom podepsalo zranění Honzy Václavíka, který musel na operaci menisku. Mohli jsme se domluvit, že tři měsíce počká, ale spíše jsme chtěli, aby byl v pořádku na konec sezony. Už minulý týden mohl hrát. Pak přišlo zranění Matese (univerzála Šmídla).

Ten si přetrhl šlachu na ruce při utkání juniorů a vedení vám vytklo, že jste ho pustil hrát.
V klubu je zvykem, že junioři pomáhají mužům. Je to levnější a jde o návaznost na práci Luboše Vašiny (šéftrenér mládeže – pozn. red.), abychom mohli čerpat z vlastních zdrojů a kluci nebyli stresovaní, když se dostanou do áčka. Mates šel pomoci juniorům v polské extralize proti silnému Jastrzebie. Byla to záruka, že to pro něj bude kvalitní příprava, protože se trápil. Snažili jsme se ho oživit. Nenapadlo by mě, že když se mu něco stane, tak vedení mi tuto běžnou praxi vyčte. Přitom už před tím Mates za juniory hrál a žádnou připomínku jsem neslyšel.

V dalších zápasech se zranil Jakub Balon a v utkání s ČZU nedohrál kvůli problémům se zády Adam Záhorský. Zástupci klubu naznačili, že to může být proto, že hráče přetěžujete. Opravdu?
Největší nešvar českého volejbalu je, že chceme hrát výborně, ale nechceme moc trénovat. Neříkám, že je to všude, ale nevím, jestli tři a půl až čtyři hodiny tréninku denně je přetěžování. To si nemyslím. Hráči si musejí uvědomit, že se volejbalem živí, že to pro ně není hobby, sport z trampských osad. Když se cítí unavení, tak tomu musejí podřídit životosprávu a životní styl. V klubu jsme dělali vše pro to, aby kluci měli neustále maséra a mohli chodit na regeneraci. Když toho nevyužívají, je to pro mě signál, že se necítí unavení.

V minulosti jste trénovali méně?
Spíše více. Bez tvrdého tréninku se družstvo nikam neposune. Takhle je to v Ostravě nastavené. Je to práce se vším všudy, kdy se na „bezva partu“ nehraje. Rozhoduje, jak umím řemeslo. Samozřejmě dobrý kolektiv je přidaná hodnota k té dřině.

V klubu jsou nyní dvě správní rady. Jedna, ta původní, má na starosti mládež, druhá má pod sebou extraligový tým. Dopadají jejich soudní spory na mužstvo?
Nikomu nepomůže vědomí, že jednou je to tak a podruhé jinak. Ale snažili jsme se s Honzou kluky od toho odtrhnout, aby to do jejich práce nezasahovalo. Jenže nejsou hluší, ty věci řešili, jestli dokončíme sezonu, jestli budou peníze. Čistou hlavu neměli. Někdo si starosti připustí víc, někdo vůbec a i v tom duchu je okolnosti ovlivňují více či méně ve hře. Ale každý je profesionál a tak by se měl chovat!

A co vy?
Mě to neznervózňovalo. Byl jsem si jistý, že směr, na němž jsme se dohodli, zástupci klubu dodrží, že budeme čtyři pět měsíců dřít, abychom pak zúročili sezonu. Bylo to tak vždy. Je to daň levnějšímu, ale podle mě správnému směru práce. Podobně pracuje třeba belgický Maaseik. Taková práce se mi líbí.

Je něco, co vás ještě může v Ostravě udržet?
Neutíkám. V Ostravě se mi velice líbí, i styl práce, který jsem doposud praktikoval, mi vyhovoval. Líbilo se mi, jaká důvěra panovala mezi pracovníky klubu. Chtěli jsme v Ostravě volejbal dělat jinak a dost se nám to i dařilo. Jenže minulé dva roky do toho vstupovaly vnější negativní vlivy.

O co šlo?
Nechci to rozebírat, to si musí klub vyřešit uvnitř sám a určitě ne v médiích. Naše práce je volejbal.

Takže chcete pokračovat?
Nemám ambice tlačit se někam, kde není zájem, abych pracoval. Pokud vedení klubu, a předesílám, že nechci diskutovat o jeho složení, bude o mě stát, bude důvěřovat mé práci a volejbalovému úsudku tím, že mi nechá volnou ruku, abych si zvolil spolupracovníky, nevidím důvod, proč odcházet. Ta práce mě naplňovala a naplňuje. Beru tuto zkušenost jako poučení, a ne něco, co by mne mělo od trénování odradit.

Přesto, máte už jiné nabídky?
Ty jsem měl, ještě než nynější situace začala, a byly lukrativnější. Jenže ten styl práce se mi tu líbí, cítil jsem důvěru, což je pro trenéra hrozně důležité. Nezajímaly mě tolik peníze, protože jsem tady rád.

Je nynější situace pro vás o to složitější, že jste se do Ostravy natrvalo přestěhoval z Nymburka?
Už nejsem Nymburák, do Ostravy jsem vzal i přítelkyni. Viděli jsme budoucnost trochu jinak, než to nyní vypadá, ale to je život trenéra. Udělal jsem pro úspěch maximum a určitě na stylu své práce nic měnit nebudu. Ve složitých chvilkách mi táta vždy říkal, že je důležité mít chladnou hlavu a hlavně se z toho nepo....! To jsem radil i hráčům, a proto se nemohu zachovat jinak.

Autor:






Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze