Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Slušovické dostihy navazují na dávnou slávu. I s Váňou

VÁŃA JUNIOR NA PŘEKÁŽCE. Zatímco Josef Váňa starší závodil jen v exhibičním závodě, jeho syn bojoval naostro. V obou steeplechase byl na stupních vítězů | foto: Jan Karásek, MAFRA

29 2010
Pomalým, ale jistým tempem se dostihy ve Slušovicích zase stávají pojmem. Potvrdilo to i včerejší závěrečné dostihové odpoledne letošního roku. Nedorazily sice desetitisíce lidí jako ve zlatých osmdesátých letech zdejšího závodiště, ale tribuny byly i tak velice slušně zaplněné.

A před Slušovicemi se navíc otevírá ještě zajímavější budoucnost. Až 11. listopadu v areálu zkolaudují 25 nových boxů k ustájení koní při dostizích, dostane se zdejší závodiště do prestižní kategorie A. Do ní patří už jen dráhy v Karlových Varech, Mostě, Praze a Pardubicích.

"Už příští rok tak budeme jediným moravským závodištěm s nejvyšším statutem," upozorňuje jeden z organizátorů dostihů Radek Vraj.

Tuto zprávu přijal včera s neskrývaným nadšením i sedminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa, který se představil v exhibičním závodu proti dalším dvěma pardubickým vítězům Vlastimilu Knápkovi a Zdeňku Matysíkovi.

"Je to moc dobře. Znamená to, že ve Slušovicích bude ustájení pro všechny koně, a díky tomu se dá očekávat, že se tady bude scházet mnohem vyšší konkurence než dosud," zdůrazňuje Váňa.

"Souvisí s tím vyšší dotace, takže bude nutné sehnat pro závody vyšší finanční prostředky. Ale myslím, že to zvládneme," doplňuje za pořadatele Radek Vraj.

V příštím roce by se ve Slušovicích měly uskutečnit čtyři dostihové dny. "Kdysi dávno jsem prohlásil, že by si slušovická dráha zasloužila jeden klasický dostih, kterých je v každé sezoně pět. V Mostě se běhá Podzimní cena klisen, tak u nás by mohla být Jarní cena klisen," plánuje Vraj. "Chtěl bych, aby tady byla jednou za pět let."

Také Váňa coby rodák z nedalekého Slopného chce do Slušovic jezdit zase častěji. S koňmi své stáje a zároveň jako trenér svého syna Josefa, kterému včera v sedle Alberta těsně unikl triumf v hlavním dostihu – Velké slušovické steeplechase.

"Mohli ho porazit ještě dva koně, ale Pepča to zvládl takticky velmi dobře. Porazil ho jen Valldemoso, který byl na startu Velké pardubické, kde spadl na Taxisu," pochválil Váňa starší svého syna.

Doslova každý pohyb osmapadesátileté legendy po dostihovém areálu sledovaly kamery, fotoaparáty i desítky žadatelů o autogram. Váňa se pak ještě chystal vhodit zahajovací buly při večerním druholigovém zápase hokejistů Vsetína s brněnskou Technikou.

"Hokej jsem kdysi hrál, takže pokud mi půjčí brusle, klidně mezi hráče i vjedu," plánoval Váňa. "Ale dřív jsem vždycky fandil Zlínu, na gottwaldovském zimním stadionu jsem byl pravidelným návštěvníkem."

Z výkonů na včerejších slušovických dostizích zaujal především výkon dvacetiletého Petra Foreta, který poprvé v kariéře dosáhl na vítězný hattrick.

"Závodím tři čtyři roky a vyhrát za den třikrát je pro mě něco mimořádného. Věděl jsem, že pojedu docela dobré koně, takže jsem si věřil, ale ne, že to dopadne takto," usmíval se mladík z Prahy.

Váňa: Závodiště dostává zase šmrnc, budu se sem vracet


Coby rodák ze dvacet kilometrů vzdáleného Slopného prožíval Josef Váňa zlatou éru slušovického závodiště v roli diváka i jezdce. "Ale teď už je to dobrých pár let, co jsem tady závodil naposledy," přiznal Váňa, který se včera ve Slušovicích představil v exhibičním závodu tří legendárních vítězů Velké pardubické.

NÁVRAT DO RODNÉHO KRAJE. Sedminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa slušovický dostihový areál dobře zná. Pochází totiž z nedalekého Slopného.
Jaké máte vzpomínky na zdejší závodiště?

Začínal jsem tady. Teda úplně původně jsem jezdil ve Vizovicích. Ale vzpomínám si, že ve Slušovicích jsem s Kalinou upadl hned v prvním závodu při prvním skoku. To byla jediná kaňka. Jinak jsem tady s tou Kalinou, malým čtverkovým koněm, porážel vítěze derby, jako byl Dynamit a podobně. Vzpomínky jsou moc hezké.


Vracíte se sem často?
Transport ze západních Čech mi sem trvá skoro stejně dlouho jako do italského Merana, takže musím na rovinu říct, že jsem se sem moc nedostal. Dřív tady navíc bylo hodně tvrdo a jet kus světa, aby se vám zranil kůň, se mi moc nechtělo. Ale musím vyzdvihnout lidi, kteří tadymakají. Poslední dobou to začíná dostávat šmrnc výborného závodiště. A slyšel jsem, žemají dotace ještě růst, takže bych byl hloupý, kdybych sem nejezdil. K tomu mám v nedalekých Biskupicích maminku, takže budu mít hned víc příležitostí k její návštěvě.


Jak vás zaujal exhibiční závod s dalšími vítězi Velké pardubické Vlastimilem Knápkem a Zdeňkem Matysíkem?

Rád jsem pořadatelům pomohl. Byla to maličkost a navíc jsme s klukama zavzpomínali... Byl to skvělý zážitek. Hecovali jsme se, ale měli za úkol nechat mě vyhrát.


Musel Knápek svého koně před cílem hodně brzdit?

Ano, málem se mu to nepovedlo.








Najdete na iDNES.cz



mobilní verze