Je dvojnásobným paralympijským vítězem z Pekingu, kde triumfoval na stovce i dvoustovce. Ale směle se měří s nejrychlejšími zcela zdravými soupeři.
V rozbězích na 100 metrů mu v Barceloně patřil čtrnáctý nejrychlejší čas 10,43. Ve svém běhu změřil síly i s Francouzem Christophem Lemaitrem, který jako první běloch zaběhl stovku pod deset sekund.
"Když sem přijdete a soutěžíte s kluky, kteří běží 9,9, tak máte strach, že vás zničí," řekl Smyth. Konkurenci si ale pochvaluje. "Určitě je dobře závodit s tak kvalitními soupeři. Věřím, že mezi ně patřím."
Postup do středečního semifinále byl jeho cílem. "To je to, co jsem chtěl. Nebylo to žádné překvapení," řekl.
Smythovo maximum na nejkratší trati je 10,32, na mistrovství Evropy družstev v červnu běžel ještě o pět setin rychleji (s nedovolenou podporou větru) a porazil i mistra Evropy Francise Obikwela z Portugalska.
Smyth trpí genetickou tzv. Stargardtovou chorobou a postupně ztrácí zrak. Má postižené centrální vidění, periferně ale vidí dobře. Na dráze ale nevidí dráhy, třeba když je mokro.
"Kvalita mého vidění činí zhruba deset procent ve srovnání s člověkem s plným zrakem," vysvětlil Smyth na stránkách Evropské atletické asociace.
Ať se stane ale cokoliv, Smyth už teď dělá důležité kroky ke splnění svých budoucích snů. Tím je za dva roky obhajoba zlatých medailí na paralympiádě v Londýně. Ale především: pár týdnů předtím chce v britské metropoli startovat také na olympijských hrách.
