"Je pro nás kruté, že jsme vypadli. Bylo to asi předčasné finále," řekl hrající manažer Štěpán Slaný. "Nedá se nic dělat. Musíme se připravit na další sezonu a věřit, že příští rok už ten postup opravdu urveme."
Co vám k němu chybělo letos?
Série se rozhodovala o víkendu v Praze. Neproměnili jsme nedělní utkání, kdy jsme měli soupeře doslova na lopatě, dvě minuty před koncem jsme vedli o dva góly a pak jsme to totálně pokazili. V posledním zápase už byly Vinohrady lepší a zaslouženě postoupily.
Dá se říct, že jste se o extraligu připravili sami?
Stoprocentně. V neděli jsme měli rozhodnout. Vedli jsme 6:3 a měli před sebou několikrát prázdnou branku. Jenže florbal je tak rychlý, že se musí hrát do poslední vteřiny. V tom je ale i jeho krása.
Nijak jste se netajili tím, že chcete extraligu. To se nepovedlo. Neztratíte teď motivaci?
Vůbec ne. Naše plány se nemění. Chceme přitvrdit ještě víc v přípravě a dotáhnout do Lípy zajímavé hráče. Věřím, že příští rok už to vyjde. Samozřejmě jsme postoupit chtěli, ale já jako manažer jsem měl maličko pochybnost, jestli by náš kádr byl zralý na extraligu. Teď máme na přípravu další rok času, a to je možná dobře. Máme šanci přijít do extraligy líp připravení a nehrát tam druhé housle.
Dá se očekávat výrazné posílení týmu?
Chceme dotáhnout Poljakova z Ruska a mám navíc rozjednanou jednu zajímavou posilu. Jméno je zatím tajné, ale jestli to vyjde, bude to česká přestupová bomba.
Dá se říct, že florbal je teď v České Lípě sportem číslo jedna?
V mých očích určitě. Někdo jiný by vám asi řekl, že je to fotbal. Bylo skvělé, jak jsme dokázali město pobláznit. Na Vinohrady s námi jelo 200 fanoušků, nabaluje se jich stále víc. Je to paráda. Na tomhle musíme dál pracovat a dokázat, že spojení florbal a Česká Lípa může fungovat i do dalších let. Naší výhodou je, že v Lípě je sportovně trochu mrtvo a nemáme tak velkou konkurenci.
Kolik lidí se u vás v klubu florbalu věnuje?
Máme 19 týmů a 450 aktivních členů. Máme nevýhodu v tom, že naše spádová oblast je jen českolipský okres. Kolem nás jsou Ústí, Liberec, Boleslav, Praha nebo Chomutov, což jsou florbalové bašty. Proto pro nás nepřichází v úvahu, že bychom odněkud stáhli nějakého dobrého mládežníka a vychovali si ho. Pracujeme s tím, co máme, založili jsme florbalové akademie v Mimoni nebo Kamenickém Šenově. Je to složité, ale na druhou stranu to má výhodu, že náš klub je jako rodina. Jsme českolipští patrioti, a to se fanouškům líbí, klubu to dává jiný rozměr.
Jak těžké je českolipský florbal financovat?
Pracujeme s dvoumilionovým rozpočtem, to už není maličkost. Ale díky koncepční práci se nám daří lákat sponzory, fanoušky i město. A hráči si váží toho, že můžou hrát před spoustou diváků. Platíme si příspěvky, výjezdy i materiální vybavení. Florbal nás baví a peníze, které ušetříme, investujeme někam jinam. A je to vidět i na fanoušcích, kterých do českolipské tělocvičny na poslední zápas přišlo 560.
