Škvařil má dres s číslem 13. Jako táta

Plzeň - Jen několik týdnů předtím než se narodil, dovedli jeho rodiče mladší dorostence Slavie VŠ Plzeň k titulu mistrů ČSFR. A dnes? Je jedním z největších talentů, které česká házená má. Milan Švařil, 14 let. Ač věkem ještě starší žák, suverénně vévodí tabulce střelců české skupiny ligy mladších dorostenců, v celé soutěži je druhý.

"Zatím se mi daří, mám z toho radost. Ale nechci nic zakřiknout," říká Škvařil, střelec z levé spojky.

Že by jeho sportovní kroky nevedly k házené, bylo skoro nemožné.

Jeho otec válel za pražskou Duklu, byl členem výjimečné party, která v roce 1984 vybojovala vítězství v PMEZ. Vypjatý rozstřel ze značky sedmimetrového hodu s Metaloplastikou Šabac vstoupil do historie. Ve stejném roce Škvařil starší získal i bronzovou medaili na Hrách dobré vůle v Moskvě.

Dodnes lituje, že se národní tým nemohl zúčastnit olympijských her v Los Angeles. Komunistický režim sportovcům cestu za sny zakázal. "Určitě bychommedaili přivezli i z Ameriky," tvrdí i dnes Milan Škvařil starší.

A házenkářské geny dala synovi do vínku i Libuše Škvařilová. Hrávala v reprezentaci, Slavii VŠ Plzeň a Tatranu Střešovice.

"Oba rodiče jsou mým vzorem číslo jedna. Nejen na házenkářské palubovce, ale i v životě," svěřuje se čtrnáctiletý talent.

I pokračovatel jména Škvařil už má na kontě několik úspěchů. V roce 2005 se stal nejlepším plzeňským sportovcem roku mezi mladšími žáky. A před pár týdny se dostal na výběrovém turnaji házenkářských nadějí v Nymburku do all stars týmu. Prakticky se tak stal členem reprezentačního týmu kadetů.

"Je to první krok na strašně dlouhé cestě. Házenou mám rád, nikdy jsem ani na chvíli neuvažoval o tom, že bych se věnoval jinému sportu. A věřím, že když jí hodně dám, tak se mi to jednou vrátí," říká Milan Škvařil mladší.

Není pověrčivý, nezná trému. Čím víc lidí je v hledišti, tím lépe se mu hraje. A když si měl vybrat číslo dresu, bez váhání sáhl po čísle 13. "Vždyť ji nosil táta. Vzal jsem si ji automaticky," přiznává s úsměvem téměř 190 cm vysoký kanonýr.

Kromě házené má ještě dvě záliby: motosport a rybaření. "Báječně si při nich odpočinu. Na ryby jsem začal chodit s tátou, občas s námi vyrazí i mamina. A motory mě lákají odmalička, v létě si chci udělat řidičský průkaz," plánuje Škvařil, žák sportovní třídy na 10. základní škole v Plzni.

Talentu má na rozdávání. Roste v něm pro českou házenou nové eso?

Manželé – házenkáři trénují už přes sto dětí 
P l z e ň - Rostou v Plzni noví Filipové Jíchové? Má česká házená dostatek talentů? Zde jsou dva příklady, odkud by nová generace mohla vzejít: HC Plzeň, SSK Talent Plzeň 90.

"Na začátku jsme měli 36 dětí, dnes už jich je 125," říká trenérka a prezidentka klubu HC Plzeň Libuše Škvařilová. "Obsazeny máme všechny chlapecké i dívčí kategorie, od minižáků až po mladší dorost. Ve všech hrajeme nejvyšší soutěž."

Oddíl vznikl v roce 2002. Za jeho zrodem stáli manželé Milan a Libuše Škvařilovi, bývalí házenkářští reprezentanti. Zázemí našli na 10. základní škole, kde využívají venkovní hřiště. Škola má mimo jiné rozšířenou výuku tělesné výchovy se zaměřením právě na házenou.

"Zvládnout tolik dětí, to je pořádá práce. Ale také práce, která má smysl. Vedení školy nám vychází maximálně vstříc," děkuje Škvařiová.

Klub je financován z příspěvků sponzorů, magistrátu, městské části Plzeň 2 a z členských příspěvků.

Trenérský rukopis manželů Škvařilových už je znát. Na únorovém výběrovém turnaji házenkářských nadějí v Nymburku byli do all stars týmu (a zároveň do reprezentačního celku kadetů), vybráni čtyři chlapci a jedna dívka z HC Plzeň.

"A nejsou to jediní talenti, které máme. Přesto, úspěch na sportovním poli není to jediné, co se dětem snažíme vštípit. Jde o to, aby si vážily schopností svých i druhých, aby poznali cenu vítězství i prohry. I porážka vám do života dá hodně," tvrdí Milan Škvařil.

Za Talentem stojí i bývalá hvězda Tonar 
P l z e ň - Michal Tonar, bývalý reprezentant s výtečnou levačkou, se stará o házenkářský potěr v dalším plzeňském klubu - SSK Talent 90 při bolevecké ZŠ. Trénuje tam okolo 120 chlapců od mini až po starší žáky. I zde, stejně jako na HC Plzeň, působí všechny kategorie v nejvyšší soutěži.

"V Plzni dorůstá řada talentovaných hráčů, kteří v příštích letech vytvoří základnu pro reprezentaci," tvrdí Michal Tonar, který v Talentu trénuje starší žáky. "Jde jen o to udržet je v Plzni a dál pracovat na jejich výchově."

K velkým nadějím házenkářského řemesla patří i jeho syn Michal, který byl na loňském mistrovství České republiky mladších žáků vyhlášen nejlepším hráčem finálového turnaje. A do all star týmu se vešli i jeho kluboví spoluhráči Martin Král a Petr Sláma.

"Bohužel, házená u nás není zdaleka tak populární jako třeba v Německu. To se nejvíce projeví pří získávání peněz pro klub," míní Tonar.

Existence oddílu je tak závislá na členských příspěvcích, sponzorech a penězích od města.

"A k těm, kteří nám pomáhají, musíme přiřadit ještě Nadaci sportující mládeže," říká Tomáš Černý, předseda oddílu SSK Talent 90 a při házenkářském svazu předseda komise mládeže.

I plzeňský Talent má základnu na jedné z plzeňských základních škol. "Na bolevecké máme k dispozici tři tělocvičny, venkovní hřiště a k tomu ještě nafukovací halu. Spolupráci se školou si nemůžeme vynachválit," míní Černý.