Zkraje roku léčila dvě těžká zranění, přesto se stihla připravit tak dokonale, že suverénně zvítězila na českém mistrovství i na nedávných Českých akademických hrách, které jako studentka Technické univerzity pomáhala v rámci praxe v Liberci i pořádat.
„Určitě je těžší to organizovat než sportovat, když tady bylo přes dva tisíce sportovců,“ tvrdí 22letá česká jednička ve skocích na trampolíně Zita Frydrychová z Liberce, která má před sebou další velké výzvy: světový šampionát na Floridě a poté boj o start na olympijských hrách v brazilském Rio de Janeiru.
Před dvěma lety jste finišovala v přípravě na olympiádu v Londýně, jak jste na tom ohledně vašich skoků na trampolíně letos?
Od února jsem měla dvě vážná zranění, kvůli kterým jsem vůbec nemohla skákat a na trampolíně jsem začala až koncem května. Naštěstí jsem se ale stihla připravit v rámci možností na české mistrovství i na akademické hry tady doma v Liberci a oba závody jsem vyhrála. Teď mě celý srpen čeká soustředění, po kterém bych se měla znovu dostat do té správné formy na nejdůležitější závod sezony, kterým bude mistrovství světa v Americe na Floridě, kam jsem se kvalifikovala díky vítězství na domácím šampionátu.
Zita Frydrychová
Změnila jste nějak sestavu skoků během dvou let od olympiády?
Ne, obtížnost zůstala stejná, jen jsme s mojí trenérkou Marcelou Šefrovou pozměnily pořadí skladby skoků a pilujeme jejich provedení, protože co vím, tak se u holek ve světě ta obtížnost celkově moc nezvedá, spíš se zvedá výška skoků a kvalita provedení.
Jaký máte cíl na světovém šampionátu na Floridě?
Od loňska se v trampolínách zavedla novinka, kterou je semifinále. Dřív byla jen kvalifikace a osm nejlepších osm šlo do finále. Teď jde do semifinále pětadvacet závodnic a až z nich osm do finále. Takže určitě mám ambice na postup do semifinále a pak bojovat o finále.
Jak je reálný váš start po Londýnu na druhých olympijských hrách v řadě v brazilském Riu?
Kvalifikace proběhne ve druhé půlce příštího roku na mistrovství světa. Kdo na něm postoupí do finále, má start v Riu jistý a dalších šestnáct projde do druhého kola a osm nejlepších z něj doplní v Riu tu první osmičku. Věřím si, protože závodit v Riu je mým obrovským snem a motivací. Nejen z důvodů samotné olympiády, ale také z té destinace. Do Ria se člověk jen tak nepodívá. Moc mě to láká.
Atmosféru v Brazílii teď můžete vnímat na dálku během mistrovství světa ve fotbale...
...ne! To fakt ne. Fotbal opravdu nemusím a v televizi už vůbec ne. O to víc jsem fandila a užila si díky našim výborným tenistkám Wimbledon.
Vraťme se k nedávným Českým akademickým hrám v Liberci, na kterých jste závodila a podílela se i na jejich organizaci. Co je těžší? Být závodnice, nebo pořadatelka?
Určitě je těžší to organizovat, než sportovat, když tady bylo přes dva tisíce sportovců. Poprvé jsem dostala takovou příležitost, protože jsem teď dokončila na TU druhý ročník oboru rekreologie, což je v podstatě sportovní management a náplní je právě pořádání akcí.
Co jste měla na starosti?
Hlavní sporty byly pro mě moje skoky na trampolíně a gymnastika a pak také šachy. A jinak jsem měla na starosti koordinaci a rozdělení organizátorů všech ostatních sportů. Prostě šlo o to, aby byli všichni tam, kde měli v tu chvíli být a v případě něčeho nepředvídatelného museli být k dispozici náhradníci. Do titulu bakaláře mi zbývá ještě jeden rok a chci se v budoucnu v tomto oboru uplatnit. Ale nejdřív má přednost olympiáda v Riu!
