V podobné pozici jako on byl vloni Michal Doležal. Ten však svou roli příliš nezvládl. "Jsem rád, že mi to v Sapporu vyšlo na šesté místo. Do desítky jsem chtěl proniknout i v Hakubě, ale to je pro mě těžší můstek," přiznává třiadvacetiletý skokan.
Janda na vlastní kůži poznává, že nahlédnout mezi nejlepší nemusí být nesplnitelným snem. "Kdysi jsem si myslel, že to vůbec nejde," přiznává rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. "Ale teď vím, že mezi deset patnáct nejlepších se dá posunout. Jenže dostat se do první šestky, to už je velký problém. Tam jsou jen vynikající skokani s vyrovnanou výkonností."
Na domácí půdě se Janda naposledy představil o víkendu na harrachovském mistrovství republiky dvoučlenných družstev. Ve dvojici s Jakubem Jiroutkem obsadil druhé místo. V prvním kole se mu podařilo předvést nejdelší skok dne - 95 metrů.
V těchto dnech pobývá Janda spolu s reprezentačními kolegy z liberecké Dukly - Hlavou a Doležalem - na soustředění na velkém můstku v německém Oberhofu. "V pátek se vracíme domů a příští víkend se v Oberhofu zase skáče Kontinentální pohár. Uvidíme, jestli pojedu. V poslední době jsem toho nazávodil až dost," svěřil se Janda.
Skokan liberecké Dukly si pochvaluje spolupráci s vojenským psychologem, kterou reprezentantům zajistila Dukla Liberec. Právě v psychice totiž spočívá základ úspěchu ve skoku na lyžích. Jakub Janda ví, že na ní musí dál pracovat. "S psychikou mívám občas problémy. Oficiální trénink třeba zvládnu dobře, ale v kvalifikaci pak nejsem schopen se koncentrovat. Když už se ale dostanu do závodu, tak postoupím do druhého kola."
Hlavním cílem všech reprezentantů v lyžování je letos olympiáda v americkém Salt Lake City. Janda o ní nehovoří příliš rád, protože to zatím nepovažuje za aktuální. "Je to ještě hodně daleko, může se stát cokoliv. Každopádně bych se tam chtěl nominovat, to je jasné," říká Janda.
