Skikros přitáhne lidi i peníze

Praha - Bývaly doby, kdy vodní slalomáři nocovali při závodech Světového poháru ve stanech přímo u kanálu a vládli jim volnomyšlenkáři typu Lukáše Pollerta. Jenže právě on v roce 1992 vyhrál olympiádu, pro jeho sport premiérovou. "Ten rok byl zlom," říká šéftrenér Jiří Pultera.

"Celý náš sport se tehdy rázem zprofesionalizoval."

Podobný vývoj možná čeká i skikros, lyžařskou disciplínu přijatou na hry 2010 na konci listopadu. Olympijská účast totiž dovede pořádně zahýbat s pozicí sportovního odvětví. To najednou patří mezi hrstku vyvolených v olympijské rodině.

Přibude peněz i jiných výhod. "Vyčíslit to snad ani nejde. Je to provázaný řetězec. Najednou máte větší dotace od olympijského výboru i od ministerstva školství," vypočítává Pultera. "Samozřejmě je hned vyšší zájem sponzorů, otevřou se vámmísta do tréninkových center i středisek vrcholového sportu, kde jinak nemají o neolympijské sporty zájem."

Skikros teď dostal do začátků od Českého olympijského výboru na grantech drobnější pomoc: 140 tisíc korun. "Systém je motivační a výsledkový," vysvětluje Jan Hrdina, sportovní ředitel ČOV.

Český skikros má vítěze Světového poháru a mistra světa Tomáše Krause. Daří se Stanley Hayerovi, někdejšímu sjezdaři. Úspěšné sportovní odvětví, které vozí medaile z velkých akcí, si může díky olympijskému statutu přijít na několik milionů korun za sezonu.

"Ovšem přesné číslo nejsem schopný říct. Příští rok rozdělíme mezi sporty 60 milionů korun. Poměr se projeví dva roky před olympiádou, abychom peníze nacpali do závěrečné přípravy," uvedl Hrdina.

Také pro skikrosaře by nyní mohlo být snazší najít sponzory. V souvislosti s olympijským sportem totiž budou rozhodně víc vidět.

"Spousta v uvozovkách seriózních firem, které se rozhodovaly, si najednou může říct: asi to bude v pohodě," míní Tomáš Kraus. "A taky spousta lidí skikros uvidí. Na olympiádu se dívají i ti, kteří jinak sport vůbec nesledují."

Ale pozor: stejně atraktivní snowboarding začleněním do olympijské mašinerie pro mnohé ztratil svou přitažlivost nevázané zábavy. I český závodník Martin Černík olympijským byznysem dlouho pohrdal.

"U nás jsem se nesetkal s takovou odezvou. Jen jednoho z matadorů to trochu rozladilo. Řekl, že bude jezdit závody jen mimo Mezinárodní lyžařskou federaci. Ale spíš se vyhýbá konkurenci," vykládá Kraus.

A propos, konkurence. Ta může narůst nevídaně. Skikros nabídne i šanci pro "odpadlíky" z alpských disciplín. "Jo, slyšel jsem, že se na skikros chystá Hermann Maier," vtipkoval Stanley Hayer. Pak ale zvážněl: "Závodníci, co dřív jezdili skikros kvůli odměnám, se asi budou snažit víc. Rakušani, kteří se nevejdou do národního týmu sjezdařů, se do něj možná pustí. A když se něco rozjede v Americe, stojí to za to."

"Nové" sporty na olympijských hrách

Jak si vedou některá odvětví po zařazení na hry

Vodní slalom (poprvé 1992, Barcelona)
Díky zařazení na hry zažil boom a velkou profesionalizaci. Kdysi vodáci přespávali ve stanech u trati.

Skoky na trampolíně (2000, Sydney)
Olympijský statut způsobil příliv asijských sportovců.

Short track (1992, Albertville)
Do té doby sport známý jen pro zasvěcené.

Snowboard (1998, Nagano)
Je populární, ale pro ortodoxní vyznavače neladí olympiáda s jejich životním stylem. "Co se týče olympijské myšlenky, hry míru to už nejsou. Všechno je svázaný," říkal Martin Černík v Turíně. A to svůj přístup k olympiádě značně zmírnil.

Baseball (1992, Barcelona)
Jen slabý odvar. Profesionálové ze zámořské MLB na olympijské hry nejezdí.

Tenis (1988, Soul)
V programu her byl do roku 1924, poté byl znovu zařazen v Soulu. Podobný případ jako baseball, ti nejlepší často chybějí kvůli přípravě na US Open.

Tomáš Kraus na trati skikrosu.