Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Má toho moc, četl o sobě Synek před šampionátem. Přesto je zase zlatý

Skifař Ondřej Synek se svou čtvrtou zlatou medailí z mistrovství světa. | foto: Ivana Roháčková

8 2015
Opět mezi hrdiny. Třetí titul mistra světa v řadě a čtvrtý celkově jej zařadily do nejvyššího patra skifařské síně slávy, pouze legendární Němec Peter-Michael Kolbe a Novozélanďan Mahé Drysdale mají o jeden zlatý zářez víc. "A přitom mě už málem všichni hodili přes palubu, hodně lidí mi nevěřilo," připomněl 32letý Ondřej Synek po návratu ze šampionátu ve Francii.

Pročpak mu nevěřili? Protože se v letošní sezoně dlouho spíše trápil. Na mistrovství Evropy nečekaně neobhájil loňské zlato, v závodech Světového poháru po letech nevystoupil na stupně vítězů.

Do očí mu to neřekli

„Pokud se stará o rodinu a o dům, vede veslařský klub, studuje, dělá zastupitele, přitom oddává a zabývá se podobnými akcemi, tak jeho koncentrace na veslování musí zákonitě klesat. Jak může dělat výsledky, když toho stíhá tolik? Má toho moc, další medaile jsou v nedohlednu.“

Do očí mu to nikdo neřekl, ale podobné příspěvky šlo najít v internetových diskusích. Zvláště poté, co mu olympijský vítěz z Londýna Drysdale na červencové regatě SP v Lucernu nadělil propastných třináct vteřin.

„Jo, občas jsem takové názory četl. Ale lidi jsou lidi, zůstal jsem v klidu,“ povídá Synek.

Skifař Ondřej Synek se raduje ze svého čtvrtého titulu (třetí za sebou) mistra světa.

Skifař Ondřej Synek se raduje ze svého čtvrtého titulu (třetí za sebou) mistra světa.

Kolik má těch životních rolí? Málo jich není. Na prvním místě je u nejlepšího veslaře české historie každopádně rodina.

„To mi snad nikdo vyčítat nemůže, rodina je pro mě velký dobíječ energie. Všichni jsou super, manželka toho zvládá hodně a děti, pětiletá Alice a tříletý Matyáš, se chystají do školky. Určitě je nešidím, pokud nejsem na soustředění, kterých moc není, nebo na závodech, trávím čas doma. Rodina je pro mě vším,“ má jasno veslař.

Šampion bude betonovat bazén

Kromě toho pečuje o dům. „Ale to mě taky baví. Rád doma pomáhám - sekám zahradu, uklízím po řemeslnících. A kamarád mi vyhloubil na zahradě díru, příští týden budu betonovat bazén. Už se na to těším.“

Roli zastupitele v Brandýse nad Labem se nebránil. „Snažím se komunikovat s lidmi o jejich problémech. Jednou za dva měsíce máme zasedání, ty tři hodiny se dají přežít. Svatebčany oddávám v zimě, přes veslařskou sezonu jsem to přerušil. Ale to je spíše okrajová záležitost, moc času mě to taky nestojí,“ pokyvuje hlavou. „A hlavně to dělám rád.“

Co ještě? Ve veslařském klubu Kondor Brandýs nad Labem působí ve funkci šéfa čili předsedy. „Moje funkce spočívá hlavně v tom, že musím dobře rozdělit práci a pak už to jenom kontroluju. Jde o zabezpečení chodu klubu, od práce trenérů s mladými veslaři po závody. Výborovou schůzi máme jednou za měsíc, to taky není žádná hrůza. Prima je, že kluci, kteří v klubu působí v roli trenérů, to dělají s chutí,“ pochvaluje si.

Čeká jej bakalářská práce

A studuje, letos vstupuje do třetího ročníku pražské vysoké školy tělesné výchovy a sportu Palestra. „Jo, je to docela síla, budu dělat bakalářskou práci. Ale proč ne?“ nadzvedne obočí.

A přesto přese všechno opět přivezl zlatou medaili. „Byl to jasný cíl a povedlo se ho naplnit. Mahé Drysdale mi ještě před mistrovstvím světa psal, jestli už jsem po slabší sezoně zase našel svoje kouzlo. Odpověděl jsem mu, že se po soustředěních v Livignu a na Slapech cítím docela dobře a že udělám všechno pro jeho stříbrnou medaili. No, pak už mi neodpověděl,“ culí se Synek.

Mistr světa na skifu Ondřej Synek (uprostřed) se stříbrným Mahem Drysdalem (vlevo) a bronzovým Mariusem Griskonisem.
Skifař Ondřej Synek slaví s českou vlajkou svůj čtvrtý titul mistra světa.

V Aiguebelette, dějišti šampionátu, se potkali se také při dekorování skifařských medailistů. „Gratuloval mi, ale bylo vidět, že je po prohře o 34 setin naštvaný. Neměl náladu nějak se vybavovat, chtěl být nejlepším skifařem historie se šesti tituly,“ líčí.

V trenýrkách od Tufteho

Pak se ještě vrátí ke svým mnoha rolím. „Nedělám nic, co by mě nebavilo, program si prostě uzpůsobím tak, aby mi to vyhovovalo a nezasahovalo do tréninku. Kdybych měl klapky na očích a viděl jenom skif, tak bych se nejspíš zbláznil. Všechno, co dělám, je vlastně odreagování, všechno je v rámci odpočinku od veslařské dřiny. Jsem prostě aktivní muž po třicítce,“ má jasno.

A potom si vzpomene na Nora Olafa Tufteho, olympijského vítěze z Atén a Pekingu, který nyní dojel ve finále na čtvrté příčce. V devětatřiceti letech.

„Má toho mnohem víc než já. Na rodinné farmě nabízejí ubytování i se stravováním, organizuje tábory pro děti, obchoduje s kávou, vyrábí spodní prádlo pro děti, ženy i muže, zrovna mám na sobě jeho trenýrky,“ směje se Synek. „A to není všechno - Olaf pořádá závody v dřevorubectví, jezdí motokros a kdo ví, co ještě. I veslaři přece chtějí žít normálním životem. Veslování je pro nás práce a po práci si nacházíme čas na koníčky.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze