Na rozhovor si našla čas mezi dopoledním prejudgingem a následným odpoledním semifinálovým závodem na mistrovství Evropy v maďarské Pécsi. Šípková však už nesoutěží mezi ženami, což ji světově proslavilo, ale ve fitness týmech v kategorii step.
Jak po těch letech prožíváte nejprestižnější evropský podnik v tomto moderním sportovním odvětví?
Trochu s nostalgií, protože před šest lety jsem v ženách vyhrála své druhé mistrovství Evropy, a shodou okolností to bylo taky v Maďarsku, jenže v Budapešti. A pokud jde o sportovní pocity, je to jiné v tom, že tenkrát jsem soutěžila jen a jen za sebe, ale teď jsem součástí týmu.
Proč jste se vůbec k závodění vrátila?
V jednotlivcích jsem dosáhla na vrchol, v sedmadevadesátém jsem se stala mistryní světa. Pak jsem se už věnovala jen práci trenérky, což dnes dělám dvanáct let. A když se před pár lety začalo soutěžit ve fitness družstvech, říkala jsem si, že kdybych měla zase jednou závodit, tak jedině ve fitnessech. A v kategorii step, protože právě stepem se jako trenérka živím.
Chcete zase vítězit?
Vítězit chce každý, kdo soutěží. Samozřejmě bych tady v Pécsi ráda stála na bedně, ale upnutá na to nejsem. Na tomhle mém závodění už kariéra nestojí. To bylo v době, kdy jsem soutěžila v žemách.
Jak jste se do družstva Druhý dech vůbec dostala?
Asi před rokem mě oslovily holky z Příbrami, které dřív taky dělaly sportovní aerobik. Abych prý s nimi cvičila a závodila. Nechala jsem si to projít hlavou a pak jsem přikývla. Získala jsem novou motivaci i pro to moje trénování. Zjistila jsem, že je to zkušenost k nezaplacení, trénovat a zároveň závodit.
Tady v Pécsi se hlavně kvůli trenérské profesi málem ani nezastavíte...
Je to sice fofr, ale docela mi to vyhovuje. Jako trenérka tu mám svěřence v pěti kategoriích sportovního aerobiku. Martinu Fulínovou a Silvii Brandovou v ženách, družstvo Hana Babková, Gabriela Marhová a Karolina Brandová. V mistrovství světa juniorů mi tu zase obhajuje titul Honza Pochobradský a Monika Krajčová jde do sobotního finále z druhé příčky v semifinále.
Jste víc nervózní před svým vystoupením, nebo když sledujete své závodníky?
Pochopitelně hůř prožívám chvíle, kdy jsou na pódiu moji lidé. To jsou opravdu nervy, trnu, aby něco nezkazili, protože dobře vím, že v té chvíli jim už žádné chyby neopravím.
Nějakou tu medaili z Pécse nejspíš přizete. Když ne vlastní, tak ji určitě vybojuje někdo z vašich svěřenců.
A to tu přece jde. Já už se za umístěním honit nemusím. O to větší budu mít radost, když to vyjde těm, které na špičkové závody připravuju.
Poté se už Šípková omluvila, musela se totiž připravit na vlastní semifinálový závod. Po dopoledním prejudgingu, což je v podstatě ukázka celé sestavy rozhodčím, kteří potom mohou zasvěceněji rozhodovat při soutěžní části šampionátu, následuje odpolední vylučovací blok ve všech disciplínách.
První jsou na programu právě fitness týmy kategorie step. Potom půjde o sobotní finále ženám, mužům, fitness týmům v kategorii aerobik, držstvům, párům a fitness týmům v kategorii funk.
Jak po těch letech prožíváte nejprestižnější evropský podnik v tomto moderním sportovním odvětví?
Trochu s nostalgií, protože před šest lety jsem v ženách vyhrála své druhé mistrovství Evropy, a shodou okolností to bylo taky v Maďarsku, jenže v Budapešti. A pokud jde o sportovní pocity, je to jiné v tom, že tenkrát jsem soutěžila jen a jen za sebe, ale teď jsem součástí týmu.
Proč jste se vůbec k závodění vrátila?
V jednotlivcích jsem dosáhla na vrchol, v sedmadevadesátém jsem se stala mistryní světa. Pak jsem se už věnovala jen práci trenérky, což dnes dělám dvanáct let. A když se před pár lety začalo soutěžit ve fitness družstvech, říkala jsem si, že kdybych měla zase jednou závodit, tak jedině ve fitnessech. A v kategorii step, protože právě stepem se jako trenérka živím.
Chcete zase vítězit?
Vítězit chce každý, kdo soutěží. Samozřejmě bych tady v Pécsi ráda stála na bedně, ale upnutá na to nejsem. Na tomhle mém závodění už kariéra nestojí. To bylo v době, kdy jsem soutěžila v žemách.
Jak jste se do družstva Druhý dech vůbec dostala?
Asi před rokem mě oslovily holky z Příbrami, které dřív taky dělaly sportovní aerobik. Abych prý s nimi cvičila a závodila. Nechala jsem si to projít hlavou a pak jsem přikývla. Získala jsem novou motivaci i pro to moje trénování. Zjistila jsem, že je to zkušenost k nezaplacení, trénovat a zároveň závodit.
Tady v Pécsi se hlavně kvůli trenérské profesi málem ani nezastavíte...
Je to sice fofr, ale docela mi to vyhovuje. Jako trenérka tu mám svěřence v pěti kategoriích sportovního aerobiku. Martinu Fulínovou a Silvii Brandovou v ženách, družstvo Hana Babková, Gabriela Marhová a Karolina Brandová. V mistrovství světa juniorů mi tu zase obhajuje titul Honza Pochobradský a Monika Krajčová jde do sobotního finále z druhé příčky v semifinále.
Jste víc nervózní před svým vystoupením, nebo když sledujete své závodníky?
Pochopitelně hůř prožívám chvíle, kdy jsou na pódiu moji lidé. To jsou opravdu nervy, trnu, aby něco nezkazili, protože dobře vím, že v té chvíli jim už žádné chyby neopravím.
Nějakou tu medaili z Pécse nejspíš přizete. Když ne vlastní, tak ji určitě vybojuje někdo z vašich svěřenců.
A to tu přece jde. Já už se za umístěním honit nemusím. O to větší budu mít radost, když to vyjde těm, které na špičkové závody připravuju.
Poté se už Šípková omluvila, musela se totiž připravit na vlastní semifinálový závod. Po dopoledním prejudgingu, což je v podstatě ukázka celé sestavy rozhodčím, kteří potom mohou zasvěceněji rozhodovat při soutěžní části šampionátu, následuje odpolední vylučovací blok ve všech disciplínách.
První jsou na programu právě fitness týmy kategorie step. Potom půjde o sobotní finále ženám, mužům, fitness týmům v kategorii aerobik, držstvům, párům a fitness týmům v kategorii funk.
 V akci je české družstvo mužů ve složení Holzer, Strakoš, Valouch. |
 Olga Šípková se vrátila na nejvyšší světové fórum v soutěži ve fitness týmech v kategorii step. |
