Dosáhl jste na svůj první titul ze závodu Grand Tour. Jak se cítíte?
Pořád nemohu uvěřit, že jsem to tu dotáhl až do konce. Speciálně po tom, co se mi přihodilo v květnu na konci Gira. Jsem nesmírně hrdý. Na sebe i ještě víc na můj tým. Odvedl fantastickou práci.
Vedl jste po pátku o 1:38 minuty. Přesto, byl jste před poslední horskou etapou nervózní?
Na jejím začátku ano. Nikdy nevíte, co se v tak bláznivé etapě může stát. Závodilo se naplno hned od začátku, ale můj tým hlídal, co mohl - a také díky tomu má nervozita mizela a já byl víc a víc sebevědomý.
Jakou lekci jste si z letošního Gira směrem k této Vueltě odnesl?
Že musím v prvních dvou týdnech zůstat klidný a nebýt přespříliš agresivní. Cítil jsem před startem Vuelty, že jsem připravený dobře, tak jsem ty síly nechtěl promrhat předčasně. A o druhém volném dni jsem si pak skutečně připadal v úplně jiné lize než ve stejnou dobu na Giru. Ne že bych nebyl unavený, ale byl jsem mnohem čerstvější než tehdy.
Šťastný Simon Yates projíždí cílem 20. etapy Vuelty.
V posledních dvou horských dnech jste potom v Andoře útočil i ve chvílích, kdy to nebylo bezpodmínečně nutné.
Vrátil jsem se tak ke svému nastavení. Je to i otázka mysli. Pokud jezdím příliš defenzivně, obtížněji potom reaguji ve chvíli, kdy je opravdu nutné zareagovat. Když jsem se dnes vydal za Quintanou a Lópezem, věděl jsem, že by López se mnou mohl spolupracovat, protože bojoval o stupně vítězů. Nebál jsem se toho útoku.
Nakonec vám López s Masem v závěrečném stoupání etapy odjel. Co jste říkal jejich výkonu?
Mohu říci jen: klobouk dolů. Ti dva byli dnes neuvěřitelní. Takhle se bojuje do posledních možných metrů o stupně vítězů. Já už jsem byl na posledním z těch šesti kopců docela na limitu, proto jsem se je ani nesnažil stíhat. Jel jsem si dál své tempo, vydal jsem ze sebe vše, co ve mně zbylo, a věřil, že to bude stačit.
Nakonec se můžete radovat všichni tři. Velkým poraženým je naopak stáj Movistar. Během druhého týdne byl váš tým terčem kritiky Movistaru, že se dostatečně nezapojujete do práce na čele pelotonu a necháváte ji na nich. Namotivovala vás ta kritika?
Nemyslím si. Oni si tu hráli svoji hru a my naši. Šetřili jsme energii ve dnech, kdy to bylo možné. Myslím, že naše strategie posléze byla perfektní.
Britský cyklista Simon Yates (vlevo) zdraví Alejandra Valverdeho před startem 19. etapy Vuelty.
Dokončil jste letošní grandtourový triple britských jezdců, po Chrisi Froomovi na Giru a Geraintu Thomasovi na Tour je také třetí podnik sezony v britských rukách. Čím si takovou dominanci jedné země vysvětlujete?
Mohu mluvit jen za sebe. Mně osobně pomohlo, že v letech, kdy jsem závodnicky vyrůstal, došlo v Británii k výraznému navýšení prostředků na cyklistiku. To mi pomohlo v cestě nahoru, těžil jsem z fungujícího a kvalitního systému. A pak, v profipelotonu, mi samozřejmě pomohla důvěra, kterou jsem dostal v Mitchelton-Scott. Od začátku mi věřili, že jednou mohu být jezdcem pro boj o titul na Grand Tour. A teď jsem to dokázal.
Letos jste bojoval o tituly na Giru a Vueltě, co přijde v příští sezoně? Budete se chtít po roční odmlce vrátit na Tour?
Ještě jsem o tom kdovíjak nepřemýšlel, koncentroval jsem se na Vueltu a na nadcházející mistrovství světa v Innsbrucku. Ale vnitřně cítím, že se chci příští rok vrátit na Giro. Mám tam jistý nedokončený byznys.
