Hodně lidí. V centru Paříže se jich u zábran podél trati sejde na dva miliony.
Ještě před chvílí byla Paříž zamračená, pošmourná. Hrozil déšť.
Ale jak se přiblížil start poslední etapy, na krásné město se usmálo slunce.
Ze stromů vlají trikolory, od stánků voní dobroty. Do roztomilého ševelení domácího jazyka křičí pět amerických fanoušků v modrých dresech: „USA.“ Jako šestá, s půvabným přízvukem, s nimi povykuje i krásná Francouzka. Nic naplat. Lance Armstrong není jen americkým hrdinou.
Do projetí prvního cyklisty po slavné třídě zbývají skoro dvě hodiny. Po dlažbě projíždí za ohromného hřmotu a rámusu konvoj alegorických vozů.
Fanoušci tleskají a hlučí. To kolem projíždějí bílé vozy s červenými puntíky a nápisem: „Bravo Richard!“ Hold patří domácímu cyklistovi Virenqueovi, nejlepšímu vrchaři závodu.
Na jednom z vozů tančí mladé dívky, na druhém sedí zvláštní šedivý kmet. Pomalým pohybem ruky zdraví davy. Vypadá, jako by sem spadl z jiné doby. Třeba z věku Julese Verna nebo Emila Zoly.
Na diváky mávají z projíždějících aut úplně všichni. Dokonce i policisté, kteří do megafonů vzkazují: „Bonjour.“ Troubí klaksony, za sebou se předvádějí akrobati na motorkách i na bicyklech.
Napětí stoupá. Na velké obrazovce u cíle je to dobře vidět - cyklisté se už blíží! Americký herec Robin Wiliams, velký Armstrongův fanoušek, si ještě rychle odbíhá před Prezidentskou tribunu pro minerálku. Nechce zmeškat.
Není tu z hollywoodských celebrit sám. Kousek od něj sedí třeba Will Smith. Kolem půl páté se konečně oba dočkají! Před Grand Palais se v rychlosti přehánějí první závodníci, vítá je jásot a bouřlivé ovace. Mezi Vítězným obloukem a Place de la Concorde projedou osmkrát. Až pak se vřítí do cíle.
Asi šestiletý kluk s cedulkou „Lance's fan“ (Lancův fanoušek pozn. aut.) skáče nadšeně u hrazení. Celý tenhle karneval se poklonil právě jeho favoritovi.
