Jamková hra je tolerantnější, cvičení v turnajových dnech nezakazuje.
Během kola už je to lepší. Hráč může cvičit na jamkovišti jamky, kterou právě dohrál, nebo na cvičném greenu, dále může cvičit přihrávání na odpališti následující jamky, nebo v jeho blízkosti. Ale nesmějí se hrát cvičné rány z překážky.
V jamkovce nejsou považovány za cvičné ty rány, kdy hráč dohrává svůj míč na rozhodnuté jamce. To je běžná praxe – soupeř řekne "to ti dám", ale hráč chce slyšet to příjemné zaklokotání míčku v jamce.
Cvičný švih není cvičná rána, ten se smí dělat kdekoli. Tady pozor: pravidla nezakazují cvičné švihy na odpališti, ale je to praxe krajně zavrženíhodná a mnohde stíhaná. Cvičný švih se má dělat na okraji odpaliště.
Neraď!
Kamenem úrazu bývají rady. Toto pravidlo bývá porušováno z neznalosti toho, kdo radí, aniž byl žádán. Hráč nesmí radit nikomu, kdo hraje kolo, jen svému partnerovi ve čtyřhře. Nesmí zároveň požádat o radu nikoho než svého partnera či některého z nosičů.
Za radu se nepovažuje odpověď na dotaz "kolik je to ke greenu?". Na spontánní a přátelsky míněné "vezmi na to sedmičku" je bohužel jediná odpověď: "Neraď a napiš si dvě trestné".
Kdekoli mimo green se hráč může nechat informovat o směru hry. Ale nesmí do toho směru nebo do směru obdobného nikoho postavit, nebo nechat umístit jakoukoli značku, a to ani za jamku. Ale toto pravidlo se uplatňuje jen sporadicky, většinou je směr hry jasný.
Jakmile je hráč na greenu, může mu jeho partner, nebo některý z jejich nosičů, ukázat dráhu patu, ale nesmí se přitom dotýkat povrchu greenu ani umístit jakoukoli značku. Při patování samém pak hráč nemá stát v prodloužení dráhy patu spoluhráče. Jednak mu opticky překáží, jednak sledováním dráhy jeho míčku může získat neoprávněnou výhodu pro svůj pat.
Kolik?
A na závěr onen problematický počet ran. Zahrnují se do něj samozřejmě i všechny obdržené trestné rány. Hráč sám odpovídá za svou znalost pravidel, proto si sám započítává i trestné rány do výsledku na jamce. Každý trest, třeba kvůli vodní překážce, nebo při nehratelném míči) hlásí svému zapisovateli co nejdříve.
Hráč nesmí podat nesprávnou informaci o počtu svých ran. Při jamkové hře tím ztrácí jamku. Nesprávná informace může mít formu neoznámení trestu, nebo nesprávného sdělení počtu svých ran při hře i po dohrání jamky.
Samozřejmě jsou situace zcela jasné. Pokud soupeř pozoruje, jak hráč hraje od vodní překážky, do níž míč spadl, je oběma zřejmé, že je tam rána navíc, takže není potřeba trest výslovně hlásit.
(Fotografie byly pořízeny na hřišti Prácheňského golfového klubu v Kestřanech u Písku.)
