„Věřím, že se oba můžou prosadit v mezinárodní konkurenci,“ říká jejich trenér Jiří Kocourek z klubu Boxing K. O. Zlín.
Šerban vyhrál mezi profesionály všechny duely
Byť je mu teprve 25 let, rodák ze Skaštic odboxoval v amatérském ringu 250 zápasů a 210 jich vyhrál. Zápolil na mistrovství Evropy i světa, těsně mu utekly olympijské hry v Londýně.
„Byl dobrý čas, dobrá nabídka, tak jsem ji využil. Olympiáda už mě neláká,“ říká Šerban o svém přestupu k profesionálům.
Ještě loni rohoval v interlize za DTJ Prostějov, teď už bojuje jen sám za sebe. Rozdíl mezi amatéry a profíky je značný.
„Třeba amatérské rukavice jsou větší, aby se tolik neublížilo. Profi jsou menší a pevnější na ruku. Bolí to s nimi více,“ zmiňuje Šerban jednu z odchylek. „Rozhodčí zápasy více pouští, v amatérech je stopnou dříve.“
Zlínský box zažívá renesanciZ povědomí sportovních fanoušků ve Zlíně pomalu vymizel. Teď se box v krajském městě snaží o svoji renesanci v klubu Boxing K .O. Zlín. „Někdy na začátku 90 let minulého století box oživil Bob Divílek. Pak vznikaly boxerské kluby a kroužky, o nichž nevíme, že by dnes fungovaly. Řekli jsme si, že se k tomu vrátíme, a začali jsme znovu boxovat,“ shrnul Jiří Kocourek, sportovní ředitel oddílu a především hlavní trenér. S partou nadšenců se dali dohromady v roce 2011. Nejdříve boxovali v tělocvičně střední polytechnické školy, od loňského května se přestěhovali za lepším. Nový azyl našli na nečekaném místě - v budově Dopravního podniku Zlín–Otrokovice. V jeho útrobách se skrývá moderně vybavené zázemí, které nechalo město zrekonstruovat podle požadavků klubu. „Prostory nám vyhovovaly, když tam byly ještě sklady,“ poznamenal Kocourek. „Jsme rádi, že tady můžeme být.“ Zatím se oddíl stabilizoval, nyní by se chtěl rozmáchnout. „Máme přes 70 členů. První větší nábory mládeže budou v září. Chceme vychovat šikovného boxera, aby se dokázal prosadit,“ přeje si Kocourek, který má pověst renomovaného trenéra. Když říká prosadit, nemyslí tím Českou republiku. Jeho ambice míří do zahraničí. „Český box na tom není dobře. Na olympiádě není nikdo, medaile ze šampionátu světa ani Evropy se nevozí,“ štve ho stav tradičního sportu. Extraliga družstev ho nezajímá. „Chceme se věnovat mládeži. Je to na dlouhou dobu. Trenéři jsou tři, je to akorát. Teď máme 30 mládežníků.“ Vzorem pro nastupující generaci mají být dva profesionálové klubu - Miroslav Šerban s Davidem Bauzou. „Doufáme, že mají tu nejvyšší perspektivu,“ věří Kocourek, který oba každý den cepuje. Box se chce do povědomí zlínské veřejnosti znovu dostat také pomocí galavečerů nebo show. První je v plánu na 19. listopadu. „Podoba se řeší, ale byl by to asi mezinárodní turnaj. Vystrčili bychom naše mládežníky a vložili zápasy našich profíků,“ nastínil Kocourek. |
Nejzásadnější diferencí je však počet kol. Zatímco amatéři boxují na tři tříminutová dějství, profesionálové od čtyř do dvanácti. „Čtyři jsou pro debutanty, aby si zvykli,“ líčí Šerban, který má za sebou čtyři mače se stoprocentní bilancí. Třikrát vyhrál K. O., jednou na body. Jednou boxoval v Polsku, třikrát na Slovensku, kde ho čeká v srpnu duel o mezinárodního mistra země. To už bude ale na deset kol.
Vzdáleným cílem je Amerika. Aby dostal pozvánku do zámoří, musí vyhrávat v Evropě. „Je to jako v tenise. Když bude prohrávat, bude padat v žebříčku. Pokud to půjde dobře, tak za tři roky by to mohlo vyjít. Konkurence je ale vysoká. Vévodí Anglie, silní jsou Němci, Italové, Francouzi,“ vyjmenovává trenér Kocourek.
Šerbanovi musel překopat techniku. Trvalo to půl roku. „Také způsob boje, abych nelítal celá kola. Výhodou bylo, že jsem byl profík už jako amatér a nejdu od nuly,“ říká Šerban, který mezi profíky boxuje v superlehké váze do 63,503 kilogramu a zvolil si anglickou přezdívku lumberjack - dřevorubec.
Kubánská kočka Bauza chodí na směny do továrny
Jeho tatínek pochází z Kuby, kde je box národním sportem. „Vyrostl jsem na Rockym. Taťka ho často nosil z videopůjčovny,“ zmiňuje Bauza legendární americký film se Sylvesterem Stallonem v hlavní roli.
Díky svému otci získal také přezdívku - kubánská kočka. „Vymyslel to Mira Šerban a asi mi to zůstane.“
Zatímco cesta jeho oddílového kolegy k boxu byla přímá a úspěšná, Bauzova se klikatila. Rukavice poprvé navlékl v patnácti, tři roky jen trénoval a po 50 mačích mezi amatéry boxu nechal.
„Našel jsem si přítelkyni, měl jsem málo času, nebylo se kam posunout. Zápasů nebylo tenkrát tolik a nebyly za to skoro žádné peníze,“ vysvětluje, proč skončil.
Přestávka zabrala osm let, loni se do ringu vrátil a po třech duelech mezi amatéry se z něho stal profesionál. „David roste díky Mirovi mílovými kroky. Otázkou je, kde se to zastaví, zatím jde pořád nahoru,“ chválí ho trenér Jiří Kocourek.
Bauza je o čtyři roky starší a také těžší než Šerban, spadá do super střední váhy do 76,205 kilogramu.
„Když jsem se vrátil, měl jsem 92 kilo. Teď je to lepší, ale chtěl bych ještě shodit do lehčí kategorie. Cítil bych se lépe, měl bych větší šanci,“ přemítá Bauza, který zatím vyhrál mezi profesionály jeden z pěti zápasů.
Naposledy podlehl desetinásobnému amatérskému mistrovi Irska Chrisi Blaneymu. Na utkání si přitom musel vzít volno. Byť je profesionálním boxerem, pracuje na směny v továrně na pneumatiky.
„Naštěstí to není fyzicky náročná práce,“ prohodil Bauza, který se stejně jako Šerban pokusí letos získat titul mezinárodního mistra Slovenska.