Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sen, s nímž jede do australského Sydney, nechce vyslovit

23 2000
Do dlaní si sype bílý prášek, pomalu si je o sebe promne, aby mu neprokluzovaly. Chvíli pumpuje pravou rukou, procvičuje ji, nahoru dolů. Pak do ní bere jednokilový disk, ale hned neháže. Chvíli vyčkává, soustředí se. Najednou vymrští paži, kotouč přistává ve vzdálenosti dvaceti metrů. "Slušný," hodnotí výkon. "Trochu mě pobolívá loket, takže dneska raději nebudu trénovat oštěp, ale jen disk." Trojnásobný český rekordman, držitel dvou stříbrných a dvou bronzových medailí z mistrovství světa a Světového poháru. Zkrátka vizitka hodná velkého borce. Neznáte? František Pürgl, pětatřicet let, bydliště Lišov. Od sedmnácti let po úrazu míchy je na vozíčku. Tělo od hrudníku dolů necítí, je ochrnuté. Teď Pürgla čeká dosavadní vrchol v kariéře sportovce - za dva týdny odlétá do australského Sydney. Před čtyřmi lety mu paralympiáda jen o kousek unikla. A letos by se rád z druhé strany zeměkoule vrátil s medailí na krku. Je to ale tajný sen, o tom nechce mluvit, aby úspěch nezakřikl. Trénuje v Lannově loděnici v Českých Budějovicích, v sídle Centra zdravotně postižených. V zahradě mezi stromy, skrytý za dlouhou zdí, bez většího zájmu médií. Neskáčou okolo něho reportéři ani agenti s honosnými nabídkami sponzorování jako okolo slavnějších kolegů Jana Železného či Tomáše Dvořáka. Dře přitom srovnatelně, ovšem jakékoliv výhody nebo pomocnou ruku odmítá. "Takoví jsou všichni tělesně postižení, považují se za úplně normální lidi, nechtějí žádná privilegia," objasňuje Jana Smékalová z českobudějovického Centra zdravotně postižených. "Ať je člověk zdravý, nebo s handicapem, pro každého je sport především dřina a spousta odříkání. V tom není žádný rozdíl," objasňuje svou životní filozofii. Snad jen s tímto přístupem se mohl tak obdivuhodně vyrovnat s těžkým osudem. Velká vnitřní síla z něho skutečně vyzařuje. Na první pohled vypadá jako seriózní středoškolský profesor - husté vlnité vlasy, slušivý knírek a brýle. Silné paže prozrazují, že je sportovcem. Když ho mají nejbližší charakterizovat jedním slovem, všichni bez dlouhého rozmýšlení vyhrknou: snaživý. "Málokdo je takový. Jezdí autem z Lišova do Budějovic trénovat pomalu každou volnou chvíli. Sám si třeba vymýšlí nové cviky," chválí ho osobní trenérka Vlasta Hofmanová. Teď Pürgla všichni chválí, jak je kamarádský, ale připomínají, že takový nebýval. Po úrazu se uzavřel do sebe. "Poslední dobou František neskutečně rozkvetl, vrátil se mezi lidi, do společnosti. A je z něho vtipný normální kluk," říká Smékalová.


Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze