Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Selešová vede boj pořád sama, Pierceová se obrátila k víře

6 2000
Paříž - Není nic výmluvnějšího než staré fotografie dvou tenistek, dnešních čtvrtfinálových soupeřek na French Open, visící v chodbě pod centrkurtem Roland Garros. Na jedné se s pohárem Suzanne Lenglenové kření copatá holčička kost a kůže. Na druhé si s útrpnou grimasou nadhazuje míč dívka jen o málo hmotnější postavy.

Po několika letech jsou k nepoznání. Ta první, trojnásobná vítězka turnaje Monica Selešová, nosí v šestadvaceti letech možná dvacet kilo nadváhy. Jako pozůstatek dob, kdy se osamělá snažila u lednice zapomenout na pekelný atentát pomatence s nožem z roku 1993 v Hamburku, na předloňské úmrtí otce na rakovinu i na šňůru zranění.

Té druhé, zdejší finalistce z roku 1994 Mary Pierceové, vyrostly nepřehlédnutelné svaly poté, co začala žít s portorickým baseballistou Robertem Alomarem, který ji kromě jiného ukázal účinky povzbuzujícího prostředku, kreatinu. Alomar, jak říká Pierceová, byl posledním chybějícím kamínkem v mozaice jejího pestrého života, protkaného rozbroji s despotickým otcem, se zástupem vyhozených trenérů, s francouzskou tenisovou federací i médii.

Obě hráčky dodnes procházejí procesem osamostatnění. Americká občanka srbsko-maďarského původu Selešová, vítězka devíti grandslamů, všech kromě Wimbledonu, už necestuje po turnajích s matkou ani bratrem. Má nového amerického kouče Bobbyho Bankse. Letos vyhrála tři turnaje a usadila se na třetím místě světového žebříčku. V Paříži hraje díky antibiotikům i s bronchitidou.

"Pokaždé jdu na kurt s tím, že je to můj poslední zápas," přiznala překvapivě někdejší světová jednička, která bývala vzorem sebevědomí. "Už od juniorských let se snažím vymazat tenhle negativní přístup z hlavy, ale nejde to."

O rok mladší Pierceová, dítě amerického otce a francouzské matky, je oficiálně sousedkou Selešové z Floridy, ale tři roky už žije vedle Alomara, nejdříve v Baltimoru a teď v Clevelandu. Francouzkou se cítí málo, vlastně jen díky matce, a Francie jí to neumí odpustit. "Když prohraju, jsem americká Francouzka. Když vyhraju, jsem ta pravá Mary z Francie. Nikdy nevím, kdy mě diváci v Paříži vypískají," říká zmatená Pierceová.

S agresivním otcem, který ji bil a měl zakázán vstup na turnaje, se Pierceová usmířila. On stáhl žalobu na dceru kvůli údajně ušlému výdělku kouče a ona vypsala otci šek na půl milionu dolarů.

Náladová a nepříliš pracovitá tenistka letos jako trenéra zaměstnala svého o dva roky mladšího bratra Davida. Středem jejího života je ovšem Alomar. "Otevřel mi cestu k víře," tvrdí Pierceová. "Odevzdala jsem se do božích rukou a jsem proto na kurtě vyrovnaná." Zarputilost Selešové však Pierceová nemá. A proto v duelu o semifinále favoritkou nebude.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze