Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do jámy lvové. Legendární Chalupa jede na své první MS jako šéftrenér

25 2015
Křest ohněm. Do role šéftrenéra veslařské reprezentace naskočil Václav Chalupa uprostřed rozjeté sezony a nyní jej čeká první mistrovství světa v nové roli. Ve francouzském Aiguebelette navíc od neděle půjde i o kvalifikaci na olympiádu v Rio de Janeiru.

„Je to hodně důležitý šampionát. Sice jen pokračuju v něčem, co už bylo nastavené, ale věřím minimálně ve čtyři postupy. A když přijde i pátý, bude to prima,“ říká 47letý Chalupa, někdejší sběratel medailí a předchůdce Ondřeje Synka. A hovoří i o tom, co by v českém veslování rád změnil.

Když má vyjmenovat posádky, kterým v otázce postupu do Ria věří, začne se skifaři Knapkovou a Synkem. „Ti mají největší šanci.“ 

Potom přidá mužské čtyřky bez kormidelníka, „těžkou“ i lehkých vah, a přes dvojskify a dvojky mužů i žen se dostane k dvojce „bez“ lehkých vah, byť v tomto případě jde o neolympijskou disciplínu. „Ale ti kluci, Hájek s Humpolcem, jsou loňskými mistry světa do 23 let. Moc bych jim přál postup do finále,“ řekne.

Vyjmenoval jste všech devět nominovaných posádek. Promluvila vaše veslařská duše?
Možná, ale jsem optimista a věřím, že uspějeme. Jistě, musím stát na zemi, protože u čtyř posádek z osmi, bráno od konce, je postupová šance padesátiprocentní a možná i menší, ale pořád to šance je. Oba skifaři a zmíněné čtyřky bez kormidelníka mají pochopitelně vyhlídky větší. Ale pokud by vedle Mirky Knapkové postoupila i další ženská posádka, bylo by to pro naše veslování skvělé.

Na šampionát, na který zbrojí celý veslařský svět jako na hlavní kvalifikaci pro Rio, odjíždíte ve čtvrtek. Nepřipadáte si jako před vstupem do jámy lvové?
Na jednu stranu ne, protože co veslaři ve Francii předvedou, nebude výsledkem mojí práce - vstoupil jsem do všeho v půlce sezony. Chci říct, že sezona nebyla rozjetá podle mých představ a plánů. 

A na druhou stranu?
Jako bývalý veslař samozřejmě cítím s týmem a přeju si, aby úspěch v podobě postupu do Ria byl co největší.

Pociťujete tedy nervozitu, nebo ne?
Nervozní jsem hodně, ale opakuji, že jsem do funkce vstoupil bez možnosti uplatnění vlastní koncepce, ta už byla daná. Tím nechci říct, že bych se zříkal zodpovědnosti, i když jsem jen dočasný šéftrenér. Pokud se ale na podzim jiný vhodný kandidát nenajde a já budu pokračovat, budu ještě nervóznější. Zároveň ale budu přesvědčený, že dělám něco, co je lepší než dosud.

Změnil byste toho v práci s reprezentací hodně?
Vyloženě změnil? To ne. Vždycky jsem si ale myslel, že posádky se mají na jaře stavět z nejlepších a nejsilnějších lidí, což se nedělo pokaždé. Taky jde o to vytvořit s klubovými trenéry jednotný tým a pracovat na společné věci, a ne aby se každý snažil prosadit jen to svoje. Změnu podle mě chtěl i můj předchůdce Mirek Vraštil, ale úplně se mu to nepodařilo a rezignoval.

Ač to zní jako klišé, jde vám o to, aby všichni táhli za jeden provaz?
Přesně. Někdy trenéři spolupracovali a byli ochotni jeden druhému předat svěřence, když viděli, že ten a ten veslař se hodí třeba pro jinou disciplínu. Někdy ale ne. Proč by skifař čili párový veslař nemohl posílit nepárovou loď? A naopak, tak to funguje ve světě. Veslaři si takovou změnou odpočinou a „najdou se“. Taky chci nastavit trochu jiná pravidla hry, která se tady hraje. Kdo má být v reprezentaci, jak si to zaslouží, co mu za to zaručí svaz a podobně.

Závodil jste na šesti olympijských hrách, od Soulu 1988 až po Peking 2008. Je hodně odlišné prožívat kvalifikaci jako závodník a jako šéftrenér?

Jako veslař jsem zodpovědný sám za sebe, šéftrenér nese zodpovědnost za celý mančaft. Já si to ale ještě tolik neuvědomuju.

Jaká vlastně bude náplň vaší činnosti na nadcházejícím šampionátu?Myslím, že tam budu spíš jako takový dozor, jak všechno funguje, případně poradce. Pojedou tam zkušení kluboví trenéři, každý si vytvoří se svou posádkou jakési mokroklima - na pár dní se uzavřou do svojí disciplíny, kde budou mít svůj klid. Do toho bych nerad vstupoval, je to citlivá věc. Všechno budu pozorovat zpovzdálí, případně budu ten klid střežit. Tam už člověk může těžko něco ovlivnit.

Hovořil jste o větší spolupráci trenérů a klubů. Pakliže byste na postu šéftrenéra zůstal i do budoucna, v čem by ještě byla vaše koncepce jiná?To závisí hlavně na dohodě s trenéry, s nimiž bych všechno chtěl domluvit a připravit. Jenže příští rok je olympijský, v něm těžko něco změníme, olympijský cyklus budeme muset dojet, jak je rozjetý. Reprezentace se rozdělí - část se bude chystat na Rio, druhá na dokvalifikaci a třetí, mladá část, na další olympijský cyklus.

Dobrá, na vaši koncepci by došlo až potom. Má být funkčnější než dosud?
Dosud byla až moc obecná a nekonkrétní. Chce to větší řád, podle kterého by se vybíraly disciplíny. A aby se vědělo, co musí závodník splňovat, aby byl reprezentantem, aby resorty, trenéři i závodníci měli jasno v tom, jaké jsou jejich povinnosti. To všechno se musí říct jasně a nahlas.

Jsou zkušenosti bývalého elitního závodníka Václava Chalupy dostatečnou kvalifikací pro post šéftrenéra, nebo se radíte s dalšími odborníky?
Přemysl Panuška, který byl do loňska dlouholetým předchůdcem Mirka Vraštila, je teď zaneprázdněný prací s německým ženským dvojskifem, ale na podzim se s ním hodlám sejít. Taky se snažím sbírat rozumy v jiných sportech - nejblíž máme k úspěšným rychlostním kanoistům, něco už jsem konzultoval s jejich trenéry. A těším se na schůzku s Martinem Doktorem, který je teď sportovním ředitelem Českého olympijského výboru. Rychlostním kanoistům to klape a on mi určitě má co říct.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze