Premiéra na lavičce vám vyšla, vyhráli jste 3:1 v Havířově.
Ale já bych to zase tak nepřeceňoval. Morálka týmu je narušená, hráči nejsou v klidu, když musejí řešit svou existenci. Na druhou stranu se s tím musejí poprat, hrají o svou budoucnost. A tak to i berou. Někam se dostat mohou jedině přes kvalitní výkony, když budou hrát mizerně, nikdo si je nekoupí.
Chápete kouče Malána, že odešel z Ústí?
Situace k tomu nazrávala, nebylo to ze dne na den. Z hlediska osobního se mu nedivím. Dohnala ho k tomu finanční a rodinná situace. Velice si ho vážím, možná v lepších časech se může spojení mezi námi znovu obnovit. Pokud bude zájem z jeho strany, já si to rozhodně představit umím.
Jak těžké je pro vás teď být současně manažerem i trenérem?
Už jsem si to prožil, takže vím, co to obnáší. Stejně jako před dvěma lety mi pomáhá Milan Bican (smečař týmu). Třeba když jsem byl v Praze na svazu, vedl tréninky sám. Nevidím v tom problém. Naopak jeho myšlenky to mohou oživit.
A s ekonomikou klubu je něco nového?
Nerad bych se v tom pitval, v květnu rozhodneme, co dál. Chceme dohrát soutěž, proto jsme už ani další hráče nikam nepouštěli. Soustředíme se na sportovní výsledek.
Odešel kouč Malán a někteří hráči jako Kopáček či Nesvačil. Zalepilo to nějak díry v rozpočtu?
Je to hlavně finanční úspora do budoucna, neprojeví se hned. Navíc to samozřejmě ovlivnilo výkonnost týmu. Naše priority jsou ale teď jiné, zachránit klub v soutěži i finančně. Udržet mládež, protože ty děti toho nenechají. Pořád jejich zájem registrujeme, jsou pro nás na prvním místě.
Naznačoval jste, že už nemáte moc sil do nekonečna bojovat se špatnou ekonomickou situací. Nechystáte se také odejít?
Na to pomýšlím pořád, ale nemám to komu předat. Snad kdyby se našel manažer, který má vazby na nějakou ekonomicky silnou firmu, neměl bych problém odejít. Ale takhle ne, je tu moc práce a já rozhodně nebudu ten, kdo klub v nejhorší chvíli opustí.
Jaká je atmosféra v týmu, kde hráči berou jen zálohy výplat?
Zažil jsem i horší situace v dobách Setuzy, ale také daleko lepší v téže éře. Je těžké v tom pracovat, nejde nějak moc tlačit na hráče. Jen tím, že si hrají o vlastní budoucnost.
A pořád relativně úspěšně. Do play-off už máte hodně blízko.
Před sezonou jsme poskládali tým, který měl hrát kolem 5. - 6. místa. To se potvrzovalo a my postup považovali za takřka hotovou věc. Ale narušilo se to tím stavem věcí, ekonomikou. Teď zůstává 7 kol do konce základní části, náskok je nadějný, ale rozhodnuto není. Brno se tam bude tlačit amy nedohráváme v super pohodě.
Sponzory pořád nenacházíte?
Medializace měla pozitivní dopad hlavně na menší sponzory, podařilo se nám urychlit nějaká jednání s novými i staronovými partnery. Ale generálního či hlavního pořád nemáme.
Takže jím zůstává město.
Dává nám zhruba 50 procent ze čtyřmilionového rozpočtu. Problém je, že rozpočet města na rok 2012 je zatím provizorní. Je v něm navržena dvoumilionová dotace pro nás, ale jestli to bude schválené a peníze vyplaceny, jisté není.
Jaký může být vývoj, máte nachystané možné scénáře?
Teď chceme uspět sportovně, pak můžeme přemýšlet dál. Buď o další amatérizaci ústeckého volejbalu, nebo o poloprofesionální bázi. Prioritně chceme zachovat mládež a vychovat si vlastní hráče schopné hrát extraligu či první ligu. Rozhodně se nechystáme odsud volejbal někam převést. O prodeji neuvažujeme.
Mohli byste hrát extraligu i třeba s omezeným rozpočtem v rozmezí 2 - 3 milionů?
Bylo by to samozřejmě někde v oblasti bitvy o záchranu. Ale lepší něco než nic.
