Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šebrleho rekord nikdo nepřekoná, říká nejlepší vícebojař světa Clay

Američan Bryan Clay se raduje po vítězství na mítinku v Götzisu. | foto: AP

15 2010
Kdo může obrat Romana Šebrleho o světový rekord v desetiboji? Jedině on, shodují se experti: Bryan Clay. Syn japonské matky a afroamerického otce, desetibojař s vysokoškolským diplomem a silně věřící otec tří dětí. Toho času není na Zemi lepšího vícebojaře. Dnes a zítra poprvé předvede své umění i při kladenském TNT Fortuna mítinku.

"Bryan je chytrý, rozumný člověk, se kterým je legrace," říká o něm Šebrle. Skromně vystupující Američan vypráví: "Opravdová hodnota desetiboje je ve společnosti skvělých lidí, kteří ho provozují."

Co se vám vybaví, když se řekne Roman Šebrle a Tomáš Dvořák?
Dva atleti, které jsem obdivoval, když jsem jako desetibojař vyrůstal. Pamatuju si na své první mistrovství světa v Edmontonu 2001, kde oba závodili. Byl jsem na stadionu připravený na dálku, když najednou Tomáš přímo přede mnou skočil 811 prvním pokusem. Tehdy jsem si řekl: Bože, něco takového nikdy v životě nedokážu.

Podceňoval jste se...
Ale už to, že jsem oba mohl pozorovat na vrcholu jejich kariéry, považuju za obrovskou čest a radost. Postupně jsme se stávali čím dál většími přáteli, až vzniklo přátelství, která, doufám, vydrží do konce života.

Šebrleho světový rekord 9026 bodů je pro vás nyní výzvou. Co si myslíte o jeho úrovni? Může vydržet třeba 20 let?
Upřímně: Nevím, jestli bude vůbec někdy překonán. Je to neuvěřitelný rekord. Ano, za určitých okolností bych ho vylepšit mohl. Ale k tomu musíte chytit doslova perfektní den. Roman si tehdy během jednoho desetiboje vylepšil sedm osobních rekordů. Jeden dva osobáky za závod, to ano, to se děje. Ale sedm? A na tak vysoké úrovni? To je úžasné. Můžu se snažit sebevíc, ale někdy udělám malou chybu, jindy je horší počasí, příště nemám ideální přípravu. Vždycky je tu něco, co mé úsilí o rekord naruší.

Bryan ClayBryan Clay

Šebrle říká, že pokud mu má někdo světový rekord sebrat, tak ať jste to právě vy.
Takových slov si moc vážím. (Šebrle: Já mám Bryana rád – i když ten svůj svěťák mám rád o kousek víc. Ale nebudu naštvaný, když mi ho sebere on.)

Přesto, nejste už, Bryane, unavený, když se vás nyní na každém mítinku na rekord ptají?
S tím musím počítat. Ale v průběhu závodu na něj vůbec nemyslím. Tak mi to radí kouč. Jdu disciplínu po disciplíně a až po oštěpu (9. v pořadí) můžeme případně začít uvažovat o světovém rekordu.

Je vám 30 let. Jak dlouho ho ještě bude vaše tělo schopné atakovat?
Tak dva roky. Roman mi řekl, že na jeho překonání se musím cíleně chystat dvě sezony. Letos vytvářím základnu pro příští rok, aby mé tělo bylo připraveno. Proto plánuju i změny v zimní přípravě, proto chci příští venkovní sezonu zahájit brzy. Ale i když rekord nepřekonám, budu se svou kariérou spokojený. Mám olympijské zlato, mám titul mistra světa, osobák 8 832 bodů. To je víc než dost.

Šebrle chce být po kariéře golfistou. V tom ho nenapodobíte?
Neblázněte, já mám rodinu, tři děti, trénink, svoji nadaci. Kde mám na golf najít čas? (Šebrle: Šel by mu, je šikovný. Jenže ho hraje jen tak třikrát do roka. Byl jsem si s ním zahrát v roce 2005 v Los Angeles. Tehdy ho nejvíc bavilo, když dělal osmičky s golfovou kárkou. Málem ji převrátil.)

Zažili jste spolu i jiné veselé historky, Bryane?
Rozhodně. Ale nebudu je radši vyprávět. S Romanem je zábava. Máme toho hodně společného, oba milujeme své rodiny i atletiku, ani jeden z nás není moc bláznivý. Dokážeme tvrdě dřít v tréninku i závodech a po nich být v pohodě. Posedíme, dáme pivo a je nám fajn.

Včera jste u Šebrlů na zahradě pořádali barbecue. Povedlo se?
Jasně, byl to moc příjemný večer. Užil jsem si ho víc než Maurice Smith a Jake Arnold (desetibojaři z Jamajky a USA), s Romanem jsme je totiž porazili ve fotbálku.

Sledoval jste i sobotní zápas fotbalistů USA s Anglií?
Samozřejmě. Nejsem normálně fotbalový fanoušek, ale na mistrovství světa se dívám. Byl jsem šťastný za remízu, díky za ni.

Na kladenský mítink vás zvali i v minulosti. Proč to vyšlo až letos?
Většinou mívám v červnu mistrovství USA a zvládat společně s Gözisem tři desetiboje za čtyři týdny, to už by bylo trochu moc. Letos k takové kolizi nedochází a já jsem rád, že jsem tady. Formu mám dobrou, prostředí je krásné, dráha výborná, lidé vynikající. Vše potřebné na dobrý výkon se u vás schází.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze