Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šebrle: Ta medaile měla být zlatá

28 2003
Paříž - Útok na zlato desetibojaři Romanu Šebrlemu na mistrovství světa nevyšel. Když si v poslední disciplíně doběhnul pro druhé místo, jako první šel za manželkou, která se dívala v hledišti. Co vám manželka říkala? "Vidíte tu bouli tady na čele? To mám za to, že nejsem zlatý. Ba ne. Tojsem se kopnul při tyči. Myslel jsem, že se mi rozsvítí a houby. Manželka říkala, že stříbro je taky dobré."

A je dobré i pro vás?
Jsem zklamaný. Ale v tom závodě se mi moc nedařilo. 8634, to nejsou špatné body. Ale ta medaile měla být zlatá.

Co vás nejvíc štve?
Ten přešlap v oštěpu. A nejvíc mě těší, že jsem hodil oštěpem sedmdesát pět metrů. I když jsem přešlápnul. Vím, že můžu hodit daleko. To je dobré vědět.

Jak velký vliv na vás měla nedávná viróza?
Chytil jsem to od malého. Před dvěma týdny v Maďarsku jsem problinkal
noc a měl strašnou zimnici. Nevymlouvám se. Teď ale musím za doktorem
kvůli bilirubinu v krvi. Ale oslava bude. Už se těším na finále Honzy
Železného. Najím se hotdogy, pořádně se sprasím. Ať mají, co vyšetřovat.

Napadlo vás před sezonou, že mistrovství světa v hale i venku vyhraje
Pappas?
První zlatou jsem tušil, měl jsem chřipku. Tuhle jsem začal tušit až
po tyči.

Už přemýšlíte o odvětě?
Samozřejmě se to zahojí až po zlatu na šampionátu v Helsinkách za dva
roky.

Mají teď Američané lepší tým než Česko?
Tým mají určitě dobrý, vlastně i nejlepší, když jsou tu tři. Ale, tak
jim to přejte, příště vyhrajeme my.

Stříbrná radost v podání Romana Šebrleho.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze