"Uvidíte ráno, jak přijdu. Člověk se může cítit sebelíp, ale všechno se ukáže až v závodě," pravil trojnásobný halový mistr Evropy.
Ale přesto: jak se tedy před závodem cítíte?
Dobře. Předpokládám, že nebudu nejrychlejší, protože jsem neměl čas rychlost natrénovat. Musí mě podržet výška, dálka, koule, tyčka. To jsou moje disciplíny. Když v nich budu dobrý, celé to bude dobré.
Problémy se svalem už jsou zažehnány?
Sval je v pořádku. Ukáže se, jestli vydrží zátěž, sedmiboj je něco jiného. Ale stejně do něj půjdu naplno, nejde se šetřit. To bych mohl být doma.
Jak se vám líbí turínská hala, kde během olympiády 2006 závodila rychlobruslařka Martina Sáblíková?
Každý říká, že je divná, ale mně se docela líbí. Jen se mi zdá, že je na ploše přítmí.
Další atleti si stěžovali, že tu třeba chybí náčiní na posilování a že je organizátoři odvedli do fitcentra v nedalekém obchodním domě, kde rozhodně nebylo to, co atleti potřebují.
Tady není ani voda. Ani na hotelu. Půl hodiny jsem kroužil kolem, je tam samý butik, ale potraviny nikde. To je jediné, co mi vadí. Uvidí se, jak bude zorganizovaný samotný závod. Nepředpokládám, že by to bylo mělo být špatné.
Sice se teprve ukáže, zda na něj přijdete oholený, ale kdo by se kromě vás mohl dostat na stupně vítězů?
Určitě André Niklaus, když mu to vyjde. Cítí šanci. Pak jsem zvědavý na Holanďana Sintnicolaase. Určitě se připravoval na Tallin, protože se musel na mistrovství kvalifikovat. Uvidíme, jestli udržel formu nebo šel dolů. Ve sto bodech může být osm deset lidí.
