Jak prožíváte druhé a třetí podium v životě?
Je to pro mě velké povzbuzení, je to prima. Když už jsme se trmáceli tak daleko, tak to člověk musí brát jako povedený výsledek.
Jak daleko jste vlastně letěli?
Do Permu, což je hlavní město téhle ruské oblasti, to trvalo asi čtyři hodiny a vzdálenost činila skoro tři tisíce kilometrů. A pak jsme ještě jeli šest hodin autobusem do Čajkovského.
Ve finiši nedělního závodu jste prohrál s Němcem Kircheisenem jen těsně. Mrzí taková prohra hodně?
Možná to tak vypadá, ale já za ním celou trať sotva uvisel, takže mě to nějak extra netrápí. Prostě jsem nemohl, no.
Vadila vám hodně teplota hluboko pod bodem mrazu?
To ne, dneska tady žádný mráz nebyl, bylo dobře. Teploměr ukazoval jen minus dvanáct, v sobotu to bylo o deset stupňů horší.
Nekali vám radost z obou víkendových umístění, že v Čajkovském nezávodila řada závodníků ze světové špičky?
To se ví, že nekalí, protože kdyby tady závodili, tak bych tak dobře nedopadl. (smích) Je to jejich věc, i když právě proto beru obě třetí místa s rezervou. Dvacet lidí je dvacet lidí, přesto beru svoje výsledky jako povzbuzení do další části sezony .
V sobotním závodě jste byl po skoku čtrnáctý a doběhl jste třetí, zatímco dnes vám po skoku patřila osmá příčka, ale opět jste doběhl třetí. Svědčí to o něčem?
Oba závody byly z malého můstku, dneska to na velkém kvůli větru zrušili. Oproti tomu, co jsem ve skocích předváděl před svátky, jsou obě třetí místa dobrá.
A nepoukazuje to také na to, že jste v sobotu podal v běhu lepší výkon?
Je sice pravda, že jsem ten den předběhl víc lidí, ale výkon byl podobný.
Ještě ke konkurenci – když největší soupeři do Čajkovského nepřijeli, nebylo lepší zůstat doma a potrénovat?
Nebylo. Snažili jsme se trénovat celé svátky, jenže moc nebylo na čem, tak jsme museli jet někam, kde je sníh. A tady v Rusku je ho hodně, takže jsme to spojili se závody.
Pořád platí váš cíl z úvodu sezony, že chcete v Soči usilovat o medaili?
Kdo by po tolika letech tréninku nechtěl? Trénuju od patnácti let.
Na další závody, které budou o příštím víkendu ve Francii, nepojedete, národní tým dává přednost tréninku. Nemrzí vás to? Vždyť vám skoky i běhy docela jdou...
Jdou, ale pořád to není ono.
A neříká se, že nejlepší trénink je závod?
Spíš teď musíme ty závody vynechat a jet někam vyloženě jen a jen trénovat.
