Šárko, jaké to bylo, když jste otevřela po operaci oči?
Stav po narkóze samozřejmě není vždycky úplně příjemný. Ale musím říct, že to šlo úžasně, už večer jsem byla úplně při vědomí, mohla jsem si i číst. To už byla ta příjemnější část celého toho období.
Jak dlouho probíhal váš návrat domů a následně mezi zdravé?
Když jsem se vrátila z nemocnice po třech týdnech domů, byla jsem hodně slabá. Pak jsem ještě týden byla doma. Ty krůčky byly opravdu velmi malé. Nejdřív jsme byli na procházce, ale já byla po dvaceti minutách unavená. Pak třeba nějaký výlet. Opravdu jsem se snažila dávat si pozor. Pak začal trénink a já si na to začala pomalu zvykat. Cítím se už o sto procent líp.
Hovořilo se i o tom, že jste hodně zhubla. Je to směrem ke sjezdovému lyžování problém?
Není to problém, nějaká kila už mám zpátky. Popravdě jsem chtěla záměrně zhubnout. Ne tedy tolik. Ale na váhu, kterou jsem chtěla mít, se určitě brzy dostanu.
Teď už máte to špatné za sebou. Kdo vám byl oporou v těžkých momentech?
Samozřejmě to byl můj přítel, který byl se mnou skoro pořád a velmi se mi věnoval. A dál to byla Lucka (fyzioterapeutka Lucie Sluková). A potom mě také chodila navštěvovat moje maminka.
Ozval se vám váš otec?
Vůbec se mi neozval.
Jak nyní probíhá vaše příprava na novou sezonu?
Před třemi týdny jsme začali. Sobota byla kombinací vytrvalosti a tréninku zaměřeného na rovnováhu. Trénujeme v podstatě tak, jak jsme trénovali, než se mi to stalo. Samozřejmě nižší dávky. Ze začátku jsme vynechali běhání, skákání přes překážky. Chtěli jsme tělo ušetřit otřesů.
Máte představu, jak další zvyšování zátěže proběhne v praxi?
Důležité teď bude, jak zvládnu návrat na lyže. Plány bychom měli, ráda bych naskočila tak, jak jsme začít chtěli, to je v Levi v polovině listopadu. Samozřejmě všechno ukáže až čas.
Bylo obtížné poslechnout doktory a nejít do toho naplno?
Samozřejmě je to složité. Není to jako zraněné koleno, které vás bolí a omezuje, u takovéhoto onemocnění je to jiné. Sama se cítím velmi dobře a šla bych do toho víc. Ale když to v tréninku přepískneme, tak se to může projevit za dva měsíce. V tom je to těžší. Musíme brzdit.
Šárka Záhrobská se vrací na lyže. Více čtěte ZDE |
Jakou podobu by měly mít první tréninky na lyžích?
Já myslím, že to bude podobné jako nabírání fyzické kondice. Tréninky se od těch dřívějších moc lišit nebudou. Samozřejmě rozdíl bude v kvantitě.
Spekulovalo se, že nemoc mohla ovlivnit vaše lyžování. Těšíte se, že by to nyní mohlo být lepší?
O tom takto neuvažuju. Vůbec nevíme, kdy ty potíže začaly. Ale cítím se líp než kdykoli předtím, spousta věcí mi jde víc. A tak se těším, až to vyzkouším i na lyžích.
Kdy jste vlastně začala pomýšlet na to, že se vrátíte?
Já jsem ani jednou nezapochybovala, že bych už neměla lyžovat.
Změnil se po nemoci nějak váš náhled na lyžování, na úspěch a neúspěch?
Já myslím, že jsem měla hodnoty srovnané už předtím, než se to stalo. A myslím, že ta nemoc hodnoty zase tolik nezměnila. Ale strašně se na lyže těším.
