S přibývajícím věkem si bude Sampras více vybírat, jakého turnaje se zúčastní. "Bude mi sice třicet, ale myslím, že to pořád není moc. Podle tenisových let je to víc, takže budu potřebovat výzvy, abych měl chuť pokračovat. Grandslamy pro mne
takovým povzbuzením jsou," svěřil se.
Končící rok Sampras popsal jako "pamětihodný". "Wimbledon byl úžasný. Měl jsem tam rodiče a vždycky jsem si přál před nimi vyhrát. To, že se to podařilo a navíc jsem přitom překonal rekord, bylo úžasné," vzpomíná. Malé zklamání pak přišlo při US Open. Sampras měl na dosah čtrnáctý grandslamový titul, ale ve finále podlehl Maratu Safinovi z Ruska.
Tím však nepříjemnosti skončily. "O měsíc později jsem se oženil, měli jsme krásnou oslavu a pak odjeli na líbánky," vzpomněl na začátek nové životní kapitoly. "Už se moc těším na to, jak se usadím a jednou založím rodinu. To už nebude o tenise
a o cílech. Bude to o životě a budoucnosti," tvrdí.
Na konci tenisového roku se Sampras dočkal satisfakce za finále US Open. Na Turnaji mistrů Safina porazil 6:3, 6:2. "Byl to skvělý zápas. Buď vyhraji, nebo pojedu domů," objasnil svou motivaci. "Porážky si pamatuji víc než výhry, takže jsem ho moc chtěl porazit," dodal.
Podobnou motivaci prý pociťuje i před French Open, jediném grandslamovém turnaji, který nikdy nevyhrál. Nejbližší výzvou je nyní ale Australian Open. Tam chce Sampras zahájit hon na "magický rekord" Jacka Nicklause.