Už nedrží jako dřív, už nezlobí jen „vyhazovací“ ramena, 21letou závodnici trápí půl roku kotník. „Podle mě se to moc zveličuje,“ mávla však Samková rukou. „Každý si ho někdy zlomil, polovina našeho týmu s tím má problém a pořád jezdí. Je to cítit, ale není to dramatické.“
Samková si kotník zlomila v březnu, až v létě se vrátila do kondiční přípravy a v září už si libovala: „Nebolí nic! Těším se do Itálie na tréninky.“ Na Passo Stelvio vjela do toho prvního slalomového, jenže... Přišel další pád a znovu bolest: jeden vaz ve stejném kloubu utržený, další potrhané.
Teď už však Samková s úsměvem ujišťuje: „Kotník se má skvěle. Nic neříká.“
Také profesor Kolář, který se o nohu šampionky staral, nabyl přesvědčení: „Všechno je v pořádku, můžeš naplno makat.“ A Samková už vyhlíží první start poolympijské sezony.
Na sněhu sice po všech trablech stála v součtu ani ne dva týdny, přesto ji zahajovací závod Světového poháru v Montafonu vábí. „Spoléhám na falešnou formu, snad se dostaví,“ doufala. „Ale já trať sjedu vždycky. Buď blbě nebo dobře, ale dolů se dostanu.“
Obavy z toho, jestli pochroumaná noha vydrží, chce Samková z hlavy vytlačit. Snahou je samozřejmě jezdit tak, aby tu nejprudší bolest eliminovala. „Ale když budu dávat bacha, tak je to naopak větší nebezpečí. Budu jezdit jako vždycky.“ To znamená naplno a přede všemi soupeřkami. Tak jako v únoru na sjezdovce pod Kavkazem.
„Jasně, motivaci mám,“ ujistila Samková. „Ale spíš ji neřeším, beru to letos volněji. Minulá zima mě hrozně vyčerpala a teď se snažím znovu najít sama sebe. Nechávám všechno plynout, závodit budu tak, jak se mi bude líbit a jak se budu cítit. Nerada plánuju, takže to nedělám ani teď.“
Pohárové závody jsou v letošním kalendáři jen čtyři, nejvyšší metou sezony tak bude v polovině ledna světový šampionát v Kreischbergu. „Proto bych rád, aby Evka vzala první závody jako trénink na mistrovství,“ plánoval trenér Marek Jelínek. „To se nám ještě nepodařilo vyhrát, nemáme ani žádnou medaili.“
Samková je sice trojnásobnou mistryní mezi juniorkami, v pelotonu dospěláků však byla nejvýš pátá. „A to bych ráda změnila,“ zavázala se snowboardistka. Záhadou je však svah v rakouském středisku, na kterém dosud závodili jen skikrosaři.
„Přijde mi to zvláštní,“ podivovala se Samková. „Nikdy jsme tam nejeli žádný závod a najednou tam udělají mistrovství světa?“
