Před 25 lety proti sobě nelítostně bojovali Kasparov a Karpov ve Valencii coby bezkonkurenční titáni o šachový trůn. Nyní ve stejném městě hráli exhibici pánové za zenitem.
Není sporu, že Karpov, který podlehl v časově zkrácených hrách drtivě 3:9, má nejlepší roky za sebou. Osmapadesátiletý Rus je stále velmi silným hráčem, který může nadělat problémy komukoli, přesto už mezi absolutní špičku nepatří.
Ale co Kasparov, který z profesionálního šachu odešel v březnu 2005? Není síla muže, který se od té doby věnuje politice, pořád taková, že by i dnes drtil konkurenci?
Kdyby se vrátil, bude stále mezi nejlepšími," míní český velmistr Marek Vokáč. "Ale jedničkou by se už asi nestal. Sám si to nejspíš uvědomuje, stejně jako to, že by mu to vadilo."
Možná mate suverenita, s níž někdejší šampion letitého soka tento týden přehrál. Tím spíš, když Anatolij Karpov prohlašuje: "Jsem schopný porazit každého hráče z první světové stovky."
Háček je, že zřejmě dokáže každého porazit, nikoli však elitu trvale porážet. Na Kasparova jednoduše nestačil, za což může jen zčásti omezený čas na jednotlivé partie, který jeho nátuře nevyhovoval. "Jsem na rozpacích, jak kvalitu exhibice hodnotit," přiznává Vokáč.
"Karpov v ní byl totiž jasně slabší, vůbec soupeři nekonkuroval, takže je ošidné vyvozovat, jak by se Kasparovovi vedlo v bitvě s jiným a silnějším šachistou."
Když před čtyřmi lety Kasparov skončil, ozvalo se teskné requiem za odcházejícího krále, jenž se stále držel na vrcholu. Podle expertů však Kasparov královsky zvládl i umění v pravý čas odejít: cítil, že by bylo stále složitější odolávat mládí.
Ač je Kasparov o 11 let mladší než Karpov, i jeho by nutně limitoval věk. Šachy lze sice na vrcholové úrovni dělat do vyššího věku než většinu ostatních sportů, přesto s postupujícími léty ubývá paměťových schopností a především je čím dál víc vyčerpávající zvládat nároky na psychiku.
Ty přitom nejsou snad v žádném jiném sportu tak obrovské. I amatérský hráč dobře ví, o čem je řeč. "Nejde vypnout, jako když odpíchnete někde v práci. S šachovými problémy žijete nepřetržitě a to člověka po třiceti čtyřiceti letech, což je případ Kasparova, unaví," líčí Vokáč.
"Při hypotetickém comebacku by spoustu zápasů vyhrál díky velké zkušenosti, ale už by se mu asi nechtělo tolik pracovat třeba na teorii. A to by se muselo projevit."
Přesto měla exhibice ve Valencii magický nádech. Takový jako žádný zápas současných velmistrů.
"Jsme s Anatolijem ve sportovním světě zavedenou značkou jako Maradona a Pelé," tvrdí s oprávněným sebevědomím Garri Kasparov. "Nynější hráči jsou ohromně silní, ale nepřesahují hranice šachu."
Proto souboj dvou "K" ve Valencii tak fascinoval. I kdyby zapomněli, jak na šachovnici táhne kůň, navěky budou fenomény.
