Potkali se o přestávce před druhou polovinou programu. Jozef Sabovčík a Karel Gott. A hned si domluvili spolupráci. "Možná byste mohl zazpívat a já bych jezdil. To by bylo fajn," smál se Sabovčík. "Tak to bych opravdu rád udělal," souhlasil okamžitě Gott.
|
VIDEO Z EXHIBICE |
Nebylo by to nic neobvyklého. Vždyť v dalším průběhu večera pražské exhibice vystoupil ruský zpěvák Dima Bilan. A kdo při jeho zpěvu tančil? Sám Jevgenij Pljuščenko.
"Tak vy byste tam stál na té scéně a já zajezdím něco pěkného," zasnil se Sabovčík mající v krasobruslařském světě přezdívku Jumping Joe. "Jestli já na tom ledě ovšem neztratím hlas," smál se zlatý slavík. "A nebo já brusle," reagoval Sabovčík.
I tímto dialogem potvrdil Jozef Sabovčík svou pověst pohodáře, na jehož vystoupení diváci rádi chodí. A bronzový muž olympiády v Sarajevu 1984 a mistr Evropy z následujících dvou let je nezklamal ani tentokrát. Jeho dynamické vystoupení okořeněné salty přivedlo diváky do varu.
Co jste tu předvedl, bylo to něco neuvěřitelného. Jak se udržujete v tak skvělé kondici?
Smích. Na moje roky je toho dost. Je to tím, že vlastně pořád jezdím. Kdybych třeba na měsíc přestal, tak by to byl konec. To bych se do formy už asi nedostal. Ale ne proto, že by to nešlo, ale že by tělo bolelo.
A ta předvedená salta jste předváděl už v dobách, kdy jste závodil?
Kdepak. Salto jsem se naučil až poté, co jsem skončil s amatérským závoděním.
Vy při svých vystoupeních platíte za obrovského showmana. I tady v Praze vás diváci přijali naprosto fantasticky. Popište, co se dělo na předchozích dvou vystoupeních v Bratislavě a Košicích, kde jste byl vlastně doma.
To bylo něco podobného. Všichni jsou šokovaní, jaké nádherné a obdivuhodné publikum tady máme. Je to možná tím, že tu až tolik těchto exhibic není. Doufejme, že v budoucnu se to zlepší. Tím by se mohly otevřít dveře další talentované mládeži. Byla by škoda, aby pak byly takové velké věkové odstupy jako třeba mezi mnou a Tomášem Vernerem.
Mimochodem - kdy jste naposledy bruslil v Československu?
Asi před dvěma lety. Dokonce v této hale s Katarinou Wittovou. A o rok dříve v revue Champions on Ice s Radkou Kovaříkovou a René Novotným.
Jak vůbec vzpomínáte na závodění v Československu?
Já vždycky rád vzpomínám na Československo. Závody? To už souvisí s něčím jiným. Jsem tu doma, takže když myslím na Československo, tak nevzpomínám na závody.
Jak často teď závodíte a sportujete?
Já mám neustále vystoupení. Závody už ne, už na to nemám věk. Ale lidi mě stále mají rádi a stále mě na ledě chtějí vidět. Proto zůstávám.
A kolik času dáváte odpočinku?
Moc ne. Je to i tím, že exhibicí je několik za sebou a volno máme až po nich. Ale v té době zase cestujeme, takže volno nebereme jako oddych.
Zeptám se na vaši olympijskou medaili. Co pro vás z hlediska vaší kariéry znamenala?
Olympijská medaile je olympijská medaile. To je úplně jiný svět. Mně udělala kariéru. A tím spíš v Americe, kde vystupuji a kde si vydělávám na živobytí. Tam olympijská medaile znamená strašně moc. Možná, že i bez ní bych dělal to, co nyní dělám. Ale olympijská medaile mi otevřela další dveře.
Máte také dva tituly mistra Evropy.
Ano. Ale toho druhého titulu si vážím mnohem víc než toho prvního. Neboť obhajovat je strašně těžké. I vyhrát je těžké. Ale až při obhajobě vás všichni nahánějí.
Tuto akci Králové ledové arény organizuje Jevgenij Pljuščenko. Je to tady samý olympijský vítěz a mistr světa. Tato show nemá ve světě obdoby. Co jí obecně říkáte?
Tohle je relativně nová show a obdobu v podstatě nemá. Jedna podobná byla v Champions on Ice v Americe, ale ta už neexistuje.
Myslíte, že bude pokračovat, i když se Jevgenij vrátí zpět do soutěží?
Podívejte. Jestli skutečně myslí, že se vrátí, tak by s tímhle měl skončit. Dva roky nezávodil, konkurence je veliká. My bychom chtěli, aby tento program pokračoval. Ale on musí úplně změnit vlastní režim. My jsme před pražským vystoupením vlastně vůbec nespali. Odjížděli jsme z Košic ve tři ráno. Tohle není režim na normální trénování.
