Co se celkových vítězství Světového poháru v rychlobruslení týče, tak lepší než Češka Martina Sáblíková byla v historii jen Němka Gunda Niemannová, která nejprestižnější sezonní pohár vyhrála celkem devětkrát.
Sáblíková na teď již bývalou rychlobruslařku ztrácí pouze dvě vítězství. K dosavadní královně se přiblížila dvojnásobná olympijská vítězka zas o kousek blíže díky letošnímu prvenství. A to i přesto, že ji část sezony trápila bolest zad.
Nyní už si ale může oddechnout, má po sezoně. Tedy ne zcela, ale téměř. Pětadvacetiletou závodnici ještě čeká od čtvrtka mistrovství světa v Soči.
Martina Sáblíková■ Česká rychlobruslařka, narozena 27. května 1987 v Novém Městě na Moravě. |
Posedmé za sebou jste vyhrála celkově Světový pohár. Už je to takový evergreen, taková příjemně ohraná pohádka?
Tentokrát to teda nebyla příjemně ohraná pohádka. (úsměv) Protože letos se mi jezdilo kvůli těm zdravotním problémům úplně jinak. Normálně bojuji se soupeřkami a s časem, ale tentokrát jsem bojovala víc se zdravotními problémy. Pro mě je tedy naprosto úžasné, že se mi podařilo sezonu dotáhnout do takového úspěchu.
Takže se netřeba ptát, zda máte velkou radost?
To víte, že mám. Hlavně letos. Bylo to dost vyrovnané. Naštěstí jsem si na začátku sezony udělala bodový náskok. A to mě docela vytáhlo. Zaplať pánbůh, že to stačilo.
Když to srovnáte s předchozími sezonami, tak takovou radost z celkového výsledku jste ještě neměla? Samozřejmě nepočítám první vítězství, protože to bylo asi úplně největší nadšení?
Když to vyšlo poprvé, tak jsem to vůbec nečekala. Ale já to nijak nerozlišuji, jsem ráda za všechny poháry.
Je to pro mě krásný.
Je to pro vás rok od roku těžší? Přeci jen konkurentek typu Iren Wüstová je čím dál víc?
Iren má výbornou formu. Vrátila se tam, kde byla. Jezdí výborné časy. Ta je hodně někde jinde. (úsměv) A jak říkáte, pole se hodně vyrovnává. Je to hlavně kvůli tomu, že se blíží olympijské hry. S tím samozřejmě počítám, že to bude čím dál těžší.
Jste vůbec první v historii, kdo vyhrál sedmkrát za sebou Světový pohár. To je unikát, uvědomujete si to vůbec?
Já jsem na to nijak moc nedávala důraz. Ale když jsem pak cenu přebírala a řekli mi, že jsem první v historii, tak mě to potěšilo. (úsměv)
Jak už bylo zmíněno, letošní sezonu vás trápila bolest zad. Najdete v sobě ještě síly před mistrovstvím světa v Soči, které začíná tento čtvrtek, abyste dojela na medailových pozicích?
To uvidíme. Já v těch závodech určitě nechám úplně všechno. Od konce prosince mám ale problémy. A třeba takové skákání mi bude hodně chybět. To jsme viděli už teď na Světovém poháru v Heerenvenu, že čas nebyl ideální (Sáblíková se rozloučila se SP devátým místem - pozn. red.). Každopádně to ale nevzdám, budu bojovat. Nicméně na co to bude stačit, to opravdu nevím. Letošní sezona byla taková, jaká byla. Teď se musím dát dohromady. Budu hlavně přemýšlet nad sezonou, která přijde. Není čas se na nic ohlížet, protože olympiáda se blíží. Musím se z těch zdravotních problémů, co nastaly, poučit a jít dál.
A teď v sobě cítíte velké manko, protože kvůli bolestem jste asi netrénovala tak, jak byste si představovala?
Přesně tak. Cviky jako skákání jsem třeba vůbec nedělala. To jsem dělala dřív kolikrát do týdne, teď jsem to ale musela omezovat. Třeba běhání nebo tak. To určitě nebylo optimální a chybí mi to. Odrazová síla tam musí být.
Vzhlížíte hodně na příští sezonu kvůli olympiádě, jak jste říkala. Ale blížíte se taky rekordu ve Světovém poháru. Dosud drží první místo s devíti tituly Němka Niemannová. Chcete ji překonat?
Uvidíme, jak to půjde. Ale samozřejmě se budu snažit. (úsměv)
A je to tedy ještě váš cíl, abyste ji buď dohnala, nebo třeba i překonala?
(úsměv) Bylo by to samozřejmě super. Ale nekončím kariéru za dva roky. Věřím, že mám ještě pár let před sebou, takže když se to nepovede teď, tak to budu zkoušet dál.
Od roku 2007 jste co rok to aspoň jednou získala zlatou medaili na mistrovství světa. Tak co myslíte, bude teď další zlato?
Uvidíme. Jak jsem říkala, manko je tam velké, tak nevím, jestli na to budu stačit. Ale rozhodně to nevzdám.