Proč si za to můžete sama? Dřela jste až do konce.
To je fakt. Ale když jsem pak viděla fotky, které udělal Zdeněk Haselberger (týmový kolega), řekla jsem si: Ta jízda byla z mé strany technicky katastrofální.
Katastrofální? To jste na sebe příliš přísná. Vyhrála jste za 3:57.
Nejsem na sebe přísná. Jasně, ten čas není špatný. Ale nemusel to být až takový boj. I když na druhou stranu to zase bylo pěkné na koukání, co? Do poslední chvíle jsme nevěděly, kdo byl v cíli první.
Vy jste necítila, že jste tam brusli dostala dřív než Pechsteinová?
Já jen doufala. Poslední rovinka byla vážně strašně těžká. Claudii jsem po celý závod vnímala takřka vedle sebe, pořád jsme jely tělo na tělo. Před cílem jsem viděla, jak se ke mně přibližuje a přesvědčovala jsem se: To jí nemůže stačit, to jí prostě nemůže stačit.
Nestačilo.
Jenže já po projetí cílem neznala, jaká jsem. Ani na světelné tabuli jsem se nejdřív nedovedla zorientovat. Hledala jsem, kde tam jsem vlastně napsaná.
U vašeho jména byla vítězná jednička. Osmou sezonu po sobě už vyhráváte závody Světového poháru.
S tím jsem moc spokojená, protože v minulé sezoně jsem trojku ve svěťáku nevyhrála ani jednu, byla jsem jen dvakrát druhá, třetí a šestá. Ta setina k dobru má teď pro mě nehorázný náboj. Dvě kola před cílem jsem si zkusila udělat trochu náskok, ale nevěděla jsem, že si Claudie veškerý útok schovává fakt až na to poslední kolo. Při něm mi hrozně pomohl Petr (kouč Novák), že na mě řval: Můžeš ji porazit, ale musíš ji nutit víc zabírat, protože ona finišuje. Tím mě vyhecoval do poslední zatáčky, protože já byla jinak úplně hotová.
Vzpomněla jste si pak podobně jako trenér na juniorské mistrovství světa v roce 2006, kde jste naopak na patnáctistovce s vítěznou Korejkou o setinu prohrála?
To ne, ale vzpomněla jsem si na loňskou patnáctistovku v Astaně, kdy jsem Pechi porazila v rozjížďce o čtyři tisíciny. Ale tehdy nešlo o první místo.
Řekla byste před sezonou, že právě Pechsteinová vás bude na trojce nejvíc trápit?
Vzhledem k tomu, že měla minulou zimu medaili na mistrovství světa, dalo se s tím počítat. Navíc na olympijskou sezonu se umí pokaždé skvěle připravit. Ovšem špičkových soupeřek bude v Soči mnohem víc, i když další dvě Nizozemky tady jely o 1,7 vteřiny pomaleji. A navíc nestartovala Ireen Wüstová, která by nás asi taky pozlobila.
Co od sebe očekáváte v sobotním závodě na 1 500 metrů? V rozjížďce startujete s Ruskou Lobyševovou.
Já vůbec nevím. Nějak extra hrozně se teď po ránu necítím, ale jsem taková unavená. Uvidíme až na dráze, třeba se tam proberu - a třeba taky ne. Ale na patnáctistovku jsem si zajela superčas minulý týden. I kdyby se to dnes nepovedlo, hlavu si s tím dělat nebudu.
Takže stejně jako před patnáctistovkou v Calgary mi řeknete: Uspokojí mě první dvanáctka?
Přesně tak. Jenže bude to tentokrát těžší, do "áčka" přišly dvě Američanky, které jely před týdnem 1:53 v "béčku". Na placku to dneska určitě nebude. Spíš mám takové tušení, že Richardsonová může jet svěťák. Minulý týden předvedla 1:53 a včera 36,9 na pětistovku. Může se dostat k 1:51. A také poslední pár, ve kterém se utkají Wüstová s van Beekovou, bude hodně zajímavý, minimálně v něm půjde o nizozemský rekord. Bude to hodně vyburcovaný závod.
