Byl pátek, když se Rusové dozvěděli tvrdý ortel - pozastavení členství v mezinárodní atletické federaci IAAF - a tím pádem i možnost přijít o olympijské Rio. Začali tak probírat různé možnosti, jednou z nich je právě start v Brazílii pod nezávislou olympijskou vlajkou, místo té ruské.
Týkat se to může třeba tyčkařky Jeleny Isinbajevové, která nikdy nebyla pozitivně testována a i podle svých kolegů a kolegyň je jednou z těch, kteří v Rusku doping neberou. „Nevěřím vlastním uším,“ řekla hned poté, co se dozvěděla výsledek.
Její trenér Jevgenij Trofimov hned zjišťoval, jestli využití olympijské vlajky je schůdné řešení. „Pro Jelenu je velmi důležité v Riu soutěžit. Jen tak může dokázat, že je čistá a ruský sport taky,“ prozradil kouč dvojnásobné olympijské vítězky.
Možnost startovat pod olympijský patronátem mají sportovci těch zemí, ve kterých probíhají různá politická zemětřesení, nebo jsou mezinárodně potrestány, což je případ Ruska.
Asi byste se divili, ale první, kdo málem olympijskou vlajku využil, bylo v roce 1940 Československo. Tehdejší zimní olympiáda se měla původně odehrávat v japonském Sapporu, ale Japonci se jí kvůli druhé čínsko-japonské válce vzdali. A olympiáda připadla už podruhé v řadě, nacistickému Německu, přesněji Garmisch-Partenkirchenu.
Jakou roli v tom hrálo Československo? Tomu po obsazení Německem nebylo umožněno startovat pod svou vlajkou. Proto existovala reálná možnost, že se Čechoslováci zúčastní her v Ga-Pa pod vlajkou olympijskou. Následný německý vpád do Polska a začátek druhé světové války ale olympiádu zrušil.
HOPLA. Jelena Isinbajevová slaví titul mistryně světa.
První, kdo tak využil možnosti startovat pod vlajkou z pěti kruhů, byli sportovci Jugoslávie a Makedonie na letní olympiádě v Barceloně v roce 1992. Jugoslávci z důvodu mezinárodních sankcí, které jim neumožňovaly účast, Makedonci kvůli tomu, že ještě nevytvořili svůj národní olympijský výbor. Dokonce brali tři medaile - dvě bronzové a jednu stříbrnou. Všechno ve sportovní střelbě.
I na posledních letních olympijských hrách v Londýně závodili sportovci pod vlajkou s pěti kruhy, šlo o atlety Nizozemských Antil a Kuvajtu.
A ještě před ruským dopingovým skandálem se prezident mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach vyjádřil na Valném shromáždění OSN, že v Riu budou moci pod olympijskou vlajkou soutěžit evropští uprchlíci.
Uprchlíci a Rusové s jednou a tou samou vlajkou?
S tím ale nesouhlasí třeba Jo Paveyová, evropská šampionka na 10 kilometrů. „Smyslem toho zákazu je, že musí pykat celá země. Jasně, v Rusku jsou sportovci, kteří nedopují, ale atletika ztratila víru v ruský sport. Mělo by to zahrnovat i olympijské hry, aby bylo dost času zjistit, kdo opravdu dopoval,“ je neoblomná Paveyová.
„My ale pořád doufáme, že IAAF během tří měsíců vrátíme důvěru v náš sport a bude nám opět umožněno startovat pod naší vlajkou,“ kontroval přesvědčeně ruský ministr sportu Vitalij Mutko.
Ani prezident Bach nevidí možnost Rusů startovat pod olympijskou vlajkou jako reálnou. „Zatím je to totální spekulace, tahle situace není na pořadu dne,“ prohlásil.
Rusko už určitě přijde o hostitelství světového šampionátu v chůzi i juniorského mistrovství světa, které se konají ještě před Riem. Jestli však Rusové v Brazílii na hrách vůbec budou a jakou vlajku umístí u svého jména, to se dozvíme v nejbližších měsících.
