O čem ještě po návratu do České republiky mluvil?
O cestování
Na cestách jsme dva dny, všichni unavení a ve čtvrtek zase vyrážíme do Pokljuky, což je taky nějakých devět hodin. Uvidíme, jak budou holky vypadat po přejezdu, ale nepředpokládám, že najedeme na nějak extra těžký trénink.
O přípravě v Pokljuce
Příprava na světový šampionát už není o žádné těžké dřině. Trénuje se spíš podle toho, jak se kdo cítí, nic velkého už za ty dva týdne nenatrénujete. Dá se udělat středně těžký trénink, ale není to o tom, že by se měl jeden den člověk úplně strhat. Kdybychom měli tři neděle, tak ještě můžeme udělat těžší tréninkový blok, ale první tři dny budou volné, takže nám zbývá vlastně jen týden.
O tréninku Vítkové
Není to tak, že by teď v tréninku jenom pilovala ležku, bude pracovat i na stojce. Myslím si, že se s tím umí srovnat bez nějakých velkých zásahů.
O ženské štafetě
Doufám, že holky i trochu nakopla, uvidíme jak moc. V Presque Isle to bylo super, ale německá štafeta tam nejela v nejsilnějším složení, Francouzkám taky někdo chyběl, Norkám to samé. Na mistrovství světa to bude úplně jiný závod, takže se nechme překvapit.
O nestabilitě Charvátové
Ono to není zas tak špatné. Lůca je na tom relativně dobře v tréninku, trošku zmatkuje v závodech, což je dáno i tím tlakem. Ví, že když se trefí a tuší, že je nejslabší článek, tak ta štafeta na tom pak bude dobře. Nejslabší článek má ve štafetě většinou nejtěžší úlohu a vytváří na sebe největší tlak.
O Oslu
Holmenkollen není asi ničím specifický. Nejsou tam úplně lehké tratě, občas foukne, přijde třeba i nějaká mlha, ale nic speciálního.
O dalším měsíci mimo domov
Jako závodník bych asi nebyl nadšený, že budu takhle dlouho z domova, protože na Oslo navazuje i poslední svěťák v Chanty-Mansijsku, ale z pohledu trenéra je to dobrý. Podle mě jsou s tím i holky smířené už od začátku sezony. V Chanty už to pak spadne většinou z každého, tam je to takové veselé (úsměv).