Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vítková na finále poháru: Až jsem překvapená, kolik sil mi ještě zbylo

Veronika Vítková na střelnici v Chanty-Mansijsk | foto: Český biatlon / Petr Slavík

16 2016
Chanty-Mansijsk (Od našeho zpravodaje) - Na mistrovství světa v Oslu pokaždé dojela v první desítce, střelecky se našla a běžecky byla stále rychlejší. Do Chanty-Mansijsku na pohárové finále odletěla biatlonistka Veronika Vítková s přáním poprvé v sezoně vystoupit na individuální stupně vítězů. A zatímco Gabriela Soukalová ve středu raději omezila trénink a léčila bolavý krk, Vítková si pochvalovala, jak dobře se cítí.

Takže únava z konce sezony vás zatím neovládá?
Sama jsem překvapená z toho, kolik sil mi pořád zbývá a jak se mi tu jezdí. Docela mi to padá i na střelnici. Jen doufám, že to tak zůstane pro závody. Střelecky mi vyšly oba tréninky, i když včera jsem se musela trochu srovnat se stojkou, protože tady přece jen víc fouká, a tak jsem potřebovala najít ideální polohu. Ale vleže jsem tu zatím všechny terče sestřelila.

Teplota klesá k minus deseti, ale mrazy dovedou být v Chanty-Mansijsku mnohem horší, že?
Není to zatím až tak hrozné. Když se člověk hýbe, dá se to vydržet.

Jaroslav Soukup, který je poněkud více zimomřivý, přesto vykládal, jak občas v mrazu ani necítí spoušť. Máte občas podobný problém?
Určitě ho někdy mívám. Ale v Chanty se mi to letos zatím ještě nestalo. Snad že jsem na to dobře oblečená.

K zateplení, jak vidno, používáte i nákrčník s namalovanými kravičkami...
Jo, takhle zahalené jsme jezdily i nedávno v Americe v Presque Isle, kde bylo ještě hůř.

Tam jste se navrch chránily páskami, kterými vám masérka Petra Sedláčková polepila obličej.
Doufám, že je s sebou Péťa má taky. I když zatím potřeba nejsou.

Jak ráda máte zdejší areál?
Jelikož tu bývá vždycky poslední svěťák, tak jsem se sem pokaždé těšila, protože potom končila sezona a já si konečně odpočala. Ale jinak mi to v Chanty docela vyhovuje. Je tady pozvolný příjezd na střelnici, nic náročného. Tratě nejsou vyloženě rovinaté a tahavé, jsou to spíš kopce, což mi sedí.

Na rozdíl od většiny reprezentantů jste s Adamem Václavíkem zašli v úterý večer i na slavnostní zahájení finále do městského divadla.
Měla jsem v úterý kratší trénink než většina našich holek, které předtím delší dobu nezávodily, zatímco my jsme s Gabčou jely v neděli v Oslu hromaďák. A protože je tady časový posun, tak jsem si říkala, že zabiju čas, když se zajedu podívat na zahájení.

Problém s tímto čtyřhodinovým posunem zvládáte jak?
Já se přetočila hnedka. Když jsme se přesouvali z Osla, brzy jsme vstávali a cesta pak byla dlouhá, takže po příletu do Chanty mi nedělalo problém jít spát normálně podle zdejšího času.

Řada závodnic už dává na Sibiři najevo, jak jsou na konci sezony vyčerpané. Tiril Eckhoffová dokonce už nedorazila vůbec. Protože vy se naopak cítíte dobře, chcete z toho vytěžit ty vysněné stupně vítězů?
Já nevím, jestli to je tím, že se teď vezu na dobré vlně a že se mi začalo v Oslu dobře jezdit, ale najednou zjišťuju, že ještě nějaké síly jsou. Tak uvidíme, co z toho zítra bude.

Mohla byste si mohla odvézt i nějakou tu hračku mamuta, které v Chanty-Mansijsku nejlepší ženy dostávají...
Jednoho už doma mám. Sestřenka ho má jako oblíbeného plyšáka.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze