Ze třinácté příčky na šestou, to se na posledním úseku jen tak nevidí. Napadá vás podobný příklad, Veroniko?
Ne ne, nevzpomínám si, že by se nám to někdy povedlo.
Takže plná spokojenost s vlastním výkonem?
Určitě jsem spokojená. Když jsem dala na ležce pět z pěti, nabudilo mě to. Jen potom byla škoda těch dvou dobíjení na stojce, mohla jsem si to v posledním kole udělat jednodušší. V první půli posledního kola jsem už nevěřila, že bych nás ještě mohla vytáhnout do šestky, protože tam mi ostatní holky trošku poodjely. Ale v kopci jsem potom dokázala zabrat, přiblížit se jim a ještě předjet šestou Francouzku.
Kde jste v sobě vzala ty síly?
No před startem jsem se vůbec necítila dobře, strašně mě bolely nohy, byla jsem unavená a vůbec mi to nešlo. Ale v zápalu boje jsem na to všechno asi zapomněla.
Šestá pozice je braná jako známka kvality. Už vám kolegyně poděkovaly, že jste vytáhla tým až na ni?
Jasně, holky hned děkovaly. Jsme za tuhle pozici všechny rády. Víme, že když se trefíme, můžeme s těmi nejlepšími bojovat. Dnešním výsledkem jsme si ukázaly, že zase můžeme jezdit i na stupně vítězů. Jen se nám musí všechno sejít a nesmíme na trestná kola.
Pro vás osobně byl závěrečný úsek povzbuzením po trápení v hromadném závodě?
Ten mi v sobotu vůbec nevyšel podle představ. Bylo to dané i tím, že jsme do něj nevybrali dobré lyže. Nebyla dobrá máza, lyže nejely, od začátku jsem se trápila. A na střelnici jsem tomu pěti trestnými koly ještě přidala. Jsem ráda, že dnes to dopadlo takhle.
Tentokrát byly lyže v pořádku?
Jo, dneska byla trať umydlená a na to jsme měli vybrané i lyže. Až teď po závodě začíná padat, což je pro nás jedině dobře.
S lyžemi jste měla velké problémy i ve čtvrtek ve vytrvalostním závodě. Když vám ve dvou závodech po sobě nejedou, asi to bere hodně fyzických, ale i psychických sil, ne?
Ono když už v prvním kole cítíte, že musíte lyži každým odrazem roztláčet, není to příjemné - a ubírá to spoustu sil.
