Co dělá pochroumaný kotník?
Pořád trochu bolí. Dvakrát jsem s ním byla u fyzioterapeuta, snaží se mi ho uvolnit.
Zvažovala jste tedy start v Jablonci?
Ani ne, není to tak hrozné. Nejvíc noha bolela, když přicházela k sobě, jak to bylo namožené. Roman Karpíšek (fyzioterapeut týmu) říkal, že kotník byl asi lehce podvrtnutý.
Co si z toho pádu v Chanty Mansijsku pamatujete?
Až že jsem najednou ležela na zemi. Šlo to hrozně rychle.
K zemi jste šla přes lyže Polky Nowakowské?
Myslím, že ona to nezavinila. Jako první tam spadla Elisa Gasparinová a sejmula nás tři ostatní (také Nowakowskou a Crawfordovou). Veronika Nowakowská potom skončila na hrazení stejně jako já.
Po pádu jste se ještě snažila pokračovat v závodě. I proto, že vás Franziska Hildebrandová ještě mohla předstihnout v celkovém pořadí poháru?
Na to jsem ani moc nemyslela. Prostě jsem se snažila závod dojet. Kdyby mi pak neřekli, že pokud mi to opravdu nejde, tak ať radši vzdám, nakonec bych ten hromaďák asi i dokončila. Sama od sebe bych nedokázala vzdát.
Kdo vám řekl, že můžete vzdát?
Takhle se domluvili trenéři po vysílačkách. Oznámil mi to potom Mára Lejsek.
Kdy jste naposledy vzdala závod?
Nikdy v životě. Já se nikdy ani takhle brutálně nerozsekala. Já snad nikdy ani nezlomila hůl.
A tentokrát jste musela měnit celou lyži...
Vytrhla jsem vázání. Mára Lejsek mi dal náhradní levou lyži, jenže ta nebyla připravená a namazaná. Objela jsem na ní další kolo, ale vůbec nejela. Teprve pak mi dali nazpátek moji závodní lyži.
Ještě váš nyní čeká exhibice v Ťjumenu, až pak dojde konečně na dovolenou. Kde bude?
Devátého dubna odlétáme na Srí Lanku. S baťůžkem. Máme letenku a jinak zatím nic víc naplánovaného, ani bydlení. Přiletíme tam a uvidí se.
