Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

A sakra, pomyslela si před cílem Vítková. Ale dopadlo to hodně dobře, říká

DALŠÍ ÚSPĚCH. Veronika Vítková má formu, v hromadném závodě v německém Ruhpoldingu dojela třetí. | foto: Český biatlon/Petr Slavík

18 2015
Třetí v závodě. Čtvrtá celkově ve Světovém poháru. Druhá v souboji o malý glóbus. Samé dobré zprávy přinesl v Ruhpoldingu hromadný závod biatlonistek Veronice Vítkové. I přesto, že po druhé střelecké položce jela až jedenadvacátá! „To aby to nebyla nuda,“ smála se.

Opět se vám jelo po trati víc než dobře? Běžecký čas jste měla  tentokrát třetí nejlepší.
A ty dvě, Darja a Kaisa, se nepočítají (zasmála se). Ale popravdě, dnes už to nebylo úplně jednoduché, i když pořád to bylo dost dobré. Program máme nabitý, ale je pro všechny stejný.

Projevila se tedy obvyklá únava posledního dne v pohárovém kole?
No právě, to bylo ono.

Nabuzená jste však byla po startu pořádně, brzy jste se z druhé řady prodrala dokonce na první příčku.
Měla jsem docela dobrou startovní pozici díky tomu, že jsem stála hned za Darjou. A protože okamžitě po startu jedeme zatáčku Omega, která je docela úzká, bylo jen dobře, že jsem ji jela zepředu. Evička (Puskarčíková) mi po závodě vykládala, že sledovala, jak se to za námi zasekává.

Fotogalerie

Třikrát jste potom střílela mimo terč a při každé z úvodních tří položek jste musela na jedno trestné kolo. Která z těch ran vás mrzela nejvíc?
Nevím, kam letěly, se Zdendou (Vítkem) jsem se ještě nebavila. Ale určitě mě mrzí první rána vestoje, ta byla jasně uspěchaná. Ani jsem ji ještě nechtěla vystřelit, vzala jsem zbrkle za spoušť. A předtím, při poslední ráně na druhé ležce, jsem si už myslela, že spadla. Ještě jsem pro jistotu dokoukla na terče a najednou vidím, že spadlá nebyla.

Po druhé střelbě jste klesla na 21. místo. Co jste si v tu chvíli pomyslela?
Pořád jsem viděla před sebou velkou skupinu holek. Tak jsem si řekla: Když se trefím, není to ještě úplně ztracené. Což se na čtvrté střelbě povedlo.

Tu jste zvládla velmi rychle. Tak trochu vabank?
Ani ne, střílela jsem ji spíš na jistotu. Až tak rychlá mi nepřišla, ale asi byla.

Načež přišel boj o stupně vítězů.
Vyjížděla jsem ze střelnice pátá a hned za Omegou se dostala přede mne Nowakovská, takže jsem chvíli pokračovala šestá. Přede mnou však jely holky, které jsem už v předchozím kole předjížděla. Proto jsem věřila, že bych mohla mít ke konci víc sil než ony. Opravdu jsem se před Semerenkovou a Bescondovou dostala, ale chytly se mne. A pak to byl boj až na cílovou čáru.

Mohutný finiš proti Semerenkové určitě bolel, že?
V cílové rovince jsem se ohlídla, viděla ji vedle sebe a řekla si: A sakra! Naštěstí to pro mě dopadlo hodně dobře.

Patří vám nyní čtvrtá příčka ve Světovém poháru. Navíc máte blízko k malému glóbu za hromadný závod, vždyť v této klasifikaci jste pouze šest bodů za vedoucí Mäkäräinenovou.
Jo, to jsem už taky viděla. Je to blízko. Spoustu motivace mám pořád.

Anterselvu, další pohárovou zastávku, a její nadmořskou výšku jste v minulosti nemilovala. Jenže to byla ještě „úplně jiná“ Veronika Vítková. Ta letošní...
...se těší. Já se teď těším na každý další závod.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze