Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je tu pohoda. Celý tým nám úplně jinak funguje, vypráví druhá Vítková

Veronika Vítková na trati v Östersundu. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

6 2014
„Děkuju.“ „Dík.“ „Taky gratuluju.“ Veronika Vítková, druhá žena ze sprintu, přijímala během našeho rozhovoru gratulace od kolegů a zároveň je sama rozdávala. Taky vyjekla, když ji „přepadl“ Michal Šlesingr. „On teď dělá machra,“ smála se. V sobotu večer panovala v táboře českých biatlonistů v Östersundu báječná nálada.

Krásný dárek jste si v předstihu nadělila k úterním 26. narozeninám.
To jo. Ale nebyla to úplně sranda.

Pořád jste však v cíli vypadala živěji než Kaisa Mäkäräinenová, která se hned zhroutila na zem.
Ani já moc čerstvá nebyla. Ale nechtělo se mi lehat na tu ledovou zem. (směje se) Při čtvrteční patnáctce jsem se běžecky cítila na trati líp, měla jsem tehdy víc síly.

Jenže ve sprintu jste v cíli druhá. Zatímco Michal Šlesingr je teď jen pět bodů vzdálen od žlutého startovního čísla lídra Světového poháru, vás od něj dělí osm bodů. To znamená...
... že Boušek je na tom líp.

Ale i vy jste blízko.
To jsem. Taky bych si to žluté číslo chtěla někdy obléct. Ale když nebude, tak nebude.

Ono závodit v celkovém pořadí poháru především proti Mäkäräinenové a Domračevové půjde přetěžce, že?
Právě. S těmi dvěmi se nám bude soupeřit dost těžko. Když jsem viděla, co nám dneska Kaisa zase běžecky nadělila, bylo toho až moc. Což o to, ona furt rychle běhá, ale teď se naučila i střílet, a to není pro nás moc dobrá zpráva. Ale ještě je času dost, sezona je dlouhá.

O závodu

Více o sprintu žen čtěte ZDE.

Vaše střelba dnes byla bezchybná. To naopak dobrá zpráva je.
Vždycky když dám vleže nulu, je to pro mě takové uklidnění, protože s ležkou jsem se prala už na přípravě ve Vuokatti a tady ten boj při individuálu tak trochu pokračoval. Pořád jsem dělala mé typické chyby, kdy jsem schopná dát tři centrové rány a pak dvě utrhnout na tři hodiny. Tak doufám, že teď se s ležkou srovnám a že se uklidním, když jsem sama sobě ukázala, že dokážu dát v závodě nulu.

Poslední kolo sprintu bylo o vteřinách. Nakolik jste byla informovaná o největších soupeřkách, startujících před vámi? Tedy o tom, jak vás stahuje Eckhoffová nebo jak se k vám přibližuje Domračevová?
O Darje jsem toho moc nevěděla. O Eckhoffové mi hlásili, že mě sice stahuje, ale že to udržím. A já to neudržela... Při posledním mezičase pak na mě volali, že už jsem druhá. Ale neslyšela jsem o kolik.

O tři desetiny.
Tak to jsme víceméně jely nastejno. No jo no, ke konci byla lepší. Tak snad příště.

V cíli jste potom nervózně čekala, jak zvládnou poslední okruh Mäkäräinenová a po druhé střelbě vedoucí Wiererová?

Hlavně jsem čekala na Kaisu, která se mi hodně přibližovala. Když skočila v pořadí až za mě, řekla jsem si: Už bych na tom druhém místě mohla zůstat. Zlobila i Dorota Wiererová, ale o té jsem věděla, že byla předtím nemocná, tak jsem si myslela: Už by nemusela mít tolik sil. Sama pak vykládala, že už ke konci nemohla. Kašlala a byla na sebe i dost naštvaná. Což mě docela překvapilo, vždyť skončila po nemoci čtvrtá.

Fotogalerie

A šlo se na stupně vítězů. Máte jich už ve Světovém poháru na kontě pět, z toho tři druhá a dvě třetí místa. Takže...
... to první mi chybí, co? Něco s tím udělám. Ale nemusí to být hned zítra.

Potom už by nebylo kam se zlepšovat, co?
Právě. Jak říkal Boušek (Michal Šlesingr), to už bychom pak mohli tu sezonu zabalit. Už teď máme dost vysoko položenou laťku. Ale já sama jsem spokojená. Celé nám to úplně jinak funguje.

Myslíte v týmu?
Jo. Panuje tu pohoda, je to všechno úplně super. A na výsledcích je to vidět.

Kdybyste dnes jely štafetu, aspirovaly byste s takovým kolektivním výsledkem ze sprintu na stupně vítězů také.
Tady je vidět, že jsme během přípravy odvedly dobrou práci. Doufám, že ta forma bude směřovat k mistrovství světa.

Většina z vás se oproti loňsku výrazně zrychlila.
Však nás taky Bleky (Zdeněk Vítek) na tréninku ničil. 

Nejbližším bodem programu bude nedělní stíhačka. Co od ní čekáte?
Sjede se vláček, jsme v pořadí ve vteřinkách. A po první střelbě se to rozdělí. Ten závod bude hodně o střelbě.

Domračevová a Mäkäräinenová asi budou hodně brzy po startu u vás a Eckhoffové.
Kdyby jen u nás. Kdyby zůstaly u nás, bylo by to fajn. Uvidíme. Hodně mohou provést i zdejší sjezdy, jsou náročné, sníh je tam hluboký, hrbolatý, místy plotny.

A když se do nich vrhnete v početnější skupince, budou ještě  nebezpečnější.
Přesně tak. Já se jich bála i při té štafetě, proto jsem se je vždycky snažila jet sama. Přitom tehdy to v nich ještě nebylo tak hluboké jako teď. Navíc jak z trati pořád strhávají tu sůl, zůstane pak hrbolatá a vy pořádně nevíte, co vás tam čeká. Ale já budu opatrná! Když tak si připlužím.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze