Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fuj! Chtěli mě léčit cibulí s medem. To nešlo, říkala Vítková

Česká biatlonistka Veronika Vítková při olympijském závodu ve smíšené štafetě. (19. února 2014) | foto: Reuters

9 2014
Nakonec ani ona neutekla viróze, která si zasedla na české biatlonisty. Ještě v sobotu večer trenér Jindřich Šikola řešil, zda Veroniku Vítkovou do nedělního závodu s hromadným startem v Pokljuce pustí. Přesto startovala a navrch vyválčila cenné jedenácté místo.

Kdybychom to vzali jen podle výsledků, mohla byste říci: Jezdilo se mi v Pokljuce lépe a lépe. Bylo to skutečně tak?
On se mi ani sprint nejel špatně, na trati jsem se při něm cítila dobře, jen ke konci kopce mi vždycky došlo. V sobotu to pak bylo běžecky super, vždyť ve stíhačce jsem měla devátý běžecký čas, což mě dost překvapilo. A dneska jsem koukala, že mám devátý běžák zase.

Přitom ke konci to vypadalo, že na trati trpíte.
Poslední dvě kola byla už velké trápení. Však jsem taky byla vykulená, když jsem viděla, že jsem v běhu devátá. Ale ty čísla nelžou, ne? Taky jsme měli suprově připravené lyže.

Po čtvrtečním sprintu se na vás trenér Šikola zlobil?
No, byl dost nazlobenej. Já vůbec nevím, co se tam se mnou na střelnici dělo. Možná jsem se až příliš upínala na to, že se tam točí vítr, a dělala proto chyby. Nebo to bylo opravdu větrem. Vážně nevím.

Ve stíhačce jste si pak polepšila o 31 příček - ze 48. na 17. místo. Takový posun je vašim "osobním rekordem"?
Asi jo, tak velký skok pořadím jsem nejspíš ještě nikdy neudělala. Hlavně jsem se cítila dobře na trati. Vyhovovalo mi, že v každém kole mám koho předjet.

Až po stíhačce se o slovo přihlásila viróza, kterou zmiňoval trenér Šikola?
Jo, v sobotu večer mi začínalo být hůř a hůř.

Údajně jste potom sháněli lékaře, protože vlastního s sebou nemáte.
Ale nesehnali jsme nikoho. Takže musely pomoci konzultace po telefonu a zdroje naší vlastní lékárny. Chtěli mně léčit cibulí s medem, jenže to první sousto jsem pomalu vyzvracela, tak jsem tuhle směs hned zase odhodila. Já je varovala, že tohle sníst nezvládnu. Pak už jsem tu divnou chuť ani nedokázala ničím přehlušit. A to jsem měla fakt jen kousek na lžičce.

Veronika Vítková při střelbě během stíhacího závodu v Ruhpoldingu.
VE SJEZDU. Veronika Vítková na trati vytrvalostního závodu v Ruhpoldingu.

Každopádně v prvním kole závodu s hromadným startem jste vypadala nabitá energií.
Jenže to bylo spíš tím, že jsem měla zase výborně připravené lyže a hned v prvním sjezdu jsem ostatní z kopce předjela. Potom jsem si dál jela své tempo a kromě Darji Domračevové nikdo přede mě nechtěl.

Střelba celkově za tři je vzhledem ke složitějším podmínkám dobrá, ne?
No, na druhé ležce to byla vyloženě má chyba, že jsem vytáhla ránu nahoru. Sice kalibr, ale nespadl. Ta mě mrzela.

V cíli jste byla úplně vyšťavená?
Ta poslední dvě kola už byla strašná. Když se pak kolem mě prohnala Tora Bergerová, vůbec jsem jí nezachytila a hned mi utekla.

Další plán zní: vyléčit virózu a hurá do Finska?
Tak nějak - ale bez cibule! Zůstali jsme teď v Pokljuce jen s Ondrou Moravcem, poletíme pak v úterý z Vídně na další pohár v Kontiolahti. Ostatní se vraceli domů a cestují z Česka.

S vaším bojem o konečné umístění v pohárové Top 10 to vypadá stále nadějně.
Jenže za mnou se ty soupeřky nějak moc hromadí. Už to začíná být napínavé. Ze začátku vypadalo pořadí přece jen veseleji. Ale doufám, že to dopadne. Hlavně musím zůstat zdravá.

Autor:






Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze