Tu chvíli nazývá nejlepším momentem kariéry. Když dorazil v loňském finále Roland Garros perfektním jednoručným bekhendem Novaka Djokoviče, dokázal něco, co mnozí považovali za nemožné.
Zastavil zdánlivě neporazitelného Srba v nejlepší formě. Vyřídil ho odvážným výkonem s 60 vítěznými údery. Dočasně pokazil jeho sen o zisku kariérního grandslamu. A sám naopak vyhrál svůj druhý.
„Ukázalo mi to, čeho jsem schopný. Bylo to něco většího než věci, které jsem předtím v kariéře dokázal,“ vzpomínal v neděli čtvrtý tenista světa Stan Wawrinka v Paříži.
Mezi novináře přišel v mikině, se spokojeným, leč lehce unaveným výrazem; vždyť teprve v sobotu přiletěl z Ženevy, kde vyhrál třetí letošní turnaj. „Dalo mi to dost sebevědomí,“ prohlásil varovně.
Takže se cítíte jako favorit?
Ne. Myslím, že Novak (Djokovič) je hlavním favoritem. Stejně jako loni. Porazit ho bude dost obtížné. Pak jsou tam Murray a Nadal - a já až po nich.
Neposiluje vás vědomí, že jste dokázal vyhrát loni?
Sebevědomí mám dost. Vím, že tady můžu něco dokázat. Ale všechno, na čem teď záleží, je první zápas. Je to tak vždycky. Vím, že se vám taková odpověď moc nezdá, ale musím se soustředit na každé utkání. Vím, že můžu jít daleko, ale nejdřív se chci soustředit na start.
VÍTĚZ. Stan Wawrinka si vychutnává triumf na Roland Garros.
Dobře, tak tedy k prvnímu zápasu. Vaším soupeřem je Lukáš Rosol, kterého jste před pár dny porazil v Ženevě. Co od něj čekáte?
Je to nebezpečný hráč. Dobře podává. Chodí do úderů. Nikdy nevíte, co od něj čekat. Musíte hrát opravdu spolehlivě. Bude záležet na tom, jak se budu cítit a jak budu hrát.
Pouštěl jste si znovu loňské finále s Djokovičem?
Nikdy jsem to neviděl celé, ale díval jsem se na některé pasáže. Ale nic si ztoho pro letošek brát neplánuju. Odehrálo se to před rokem. Teď začíná úplně jiný příběh. Nový grandslam, nový turnaj, noví soupeři. Musím to vzít od začátku.
Jak vám změnil život loňský triumf v Paříži?
Řekl bych, že po výhře na Roland Garros se zásadně nezměnil. Víc věcí se změnilo po první grandslamové výhře na Australian Open 2014. O Roland Garros spíš hodně lidí mluvilo - v dobrém. Užil jsem si to víc, během těch dvou týdnů jsem si vychutnával každý moment. Díval jsem se okolo sebe a užíval si to. Byl to nejlepší moment mé kariéry.
Jaký vlastně máte k turnaji v Paříži vztah?
Pro mě bylo Roland Garros vždycky výjimečné. Koná se blízko mého domova. A když jsem vyrůstal, vždycky jsem to sledoval hodiny a hodiny v televizi potom, co jsem přišel ze školy. Taky je to jediný juniorský grandslam, který jsem hrál - a vyhrál. Určitě je tu však hodně věcí jiných.
Po úspěšném finále v Ženevě jste do Paříže dorazil až v sobotu. Přijel jste někdy na grandslam takhle pozdě?
Ne, tohle je poprvé. Snad to nebude problém. Trochu jsem cvičil s kondičním koučem, trénoval, ale ne moc, protože teď toho mám docela dost odehráno. Nechtěl jsem plýtvat moc energie, protože bych tu rád zůstal o něco déle než dva dny. Ale věřím si, snad odehraju dobrý zápas, zvítězím a dostanu se do grandslamového tempa.
Co je lepší? Dorazit na poslední chvíli a přehnaně se grandslamem nestresovat, nebo mít větší klid?
Těžko říct. Je fajn, když dorazíte o pár dnů dřív a můžete trénovat a zvyknout si na kurty. Ale jelikož se turnaj v Ženevě hraje jen o týden dřív, rozhodl jsem se, že ho zařadím do svého programu. Loni mi to prospělo. A je pravda, že když přijedu v sobotu, aspoň nemyslím na Roland Garros zbytečně brzy. Snad se mi můj program vyplatí. A bude to pro mě dobrý turnaj.
