"Je nádherná, jedna z nejhezčích, co mám," nemohla se světová rekordmanka vynadívat. "Mám tam jméno, výkon, všechno je vyryté a to není úplně pravidlem."
A medaile se nelíbí jenom vám.
Jo, Janeček si ji chytil a už nepustil.
Nejvyšší stupínek, hymna, potlesk - to se neomrzí, že?
To sakra ne, tohle člověk zažije párkrát za život a jsem strašně vděčná za to, že jsem to mohla zažít znova a že mí nejbližší to mohli prožít se mnou.
Byl už čas na oslavu?
Protože jsme tady s Janečkem, zůstali jsme v bytě, popíjeli a kecali. Byli tam Bára ultras, Honza Železný se nechal přemluvit, probírali jsme závod a bylo to moc fajn. Fakt příjemné.
Co pro vás znamená mít ve sbírce všechny tituly?
Je to něco absolutně výjimečného a říkám si: Proč zrovna já? Opravdu neuvěřitelné. Samozřejmě je to dlouhodobá práce a taky je za tím to, že mám kolem sebe dobrý tým lidí. Jsou pořád stejní od začátku, kdy jsem ještě nebyla známá, mám pořád stejné kamarády, a funguje to. Je potřeba vybrat si dobré lidi, ti vás drží nahoře.
ŠAMPIONKA. Barbora Špotáková už má ve sbírce i poslední zlatou medaili, která jí dosud scházela. Ve finále ME v Curychu porazila Srbku Jelačovou (vlevo) a Němku Stahlovou.
Vy sama snad na úspěchu nemáte podíl?
Já umím zabojovat, v okamžiku, kdy je potřeba, zabrat, vyndat ze sebe to nejlepší, to umím. Ale stejně nejvíc času člověk tráví na trénincích a tam potřebuje podporu. Na ploše je potom sám, ale většinu roku sama nejsem a sama bych dokázala prd.
Je evropský titul z Curychu motivací pro Rio?
Jo i ne. Zase cítím takové uspokojení, že mám všechno, že bych to mohla zabalit. Motivací je to, že po návratu mi to jde, že to má cenu dál dělat a další dva roky ještě vydržet.
Takže zlato a konec kariéry?
To by bylo krásné, tak si to umím představit. Zažila jsem už ledacos, možné je všechno.
