Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozesmátá Soukalová: Mohla jsem zažít, jaké je to jet 20 trestných kol

KRÁLOVNA BIATLONOVÉ ZIMY. Česká závodnice Gabriela Soukalová s velkým křišťálovým glóbem | foto: AP

20 2016
Chanty-Mansijsk (Od našeho zpravodaje) - Seděla spokojeně v hotelovém křesílku a s úsměvem i nadsázkou pronesla: „Tak tenhle glóbus byl ze všech nejlepší.“ Gabriela Soukalová jej totiž získala v teple hotelového pokoje ve chvíli, kdy byl finálový hromadný závod žen v Chanty-Mansijsku zrušen.

Chystala jste se závodit, ale vichr srazil na střelnici sloup.
(prohlíží si fotografii zříceného sloupu) No teda. Tak to bych nevěřila, že zrovna takový sloup spadne.

Mrzí vás, že poslední hromadný závod nebude?
Je mi líto, že jsem se nemohla rozloučit se sezonou s ostatními prostřednictvím posledního závodu. Je to trochu škoda, těšila jsem se, že to bude vtipná střelba v tom dnešním vichru. Říkala jsem si, že se mi ještě nepoštěstilo jet dvacet trestných kol za jediný závod, tak že to dneska zažiju. A ono se mi to nepodaří ani teď.

Zato máte třetí malý glóbus.
A to je bezvadná zpráva. Dneska by to byl velmi těsný souboj s Marií (Dorinovou-Habertovou), která byla za mnou jen pět bodů, což je skoro nic. Nejsem si jistá, jak by dopadl, ale těšila jsem se.

Jak teď strávíte zbytek dne?
Myslím, že i když nezávodíme, ten program je nabitý. Sbalit lyže, věci, absolvovat několik focení a večer galavečer s předáním glóbů, který teda nakonec bude, ne že ne, aby nám je měli kde předat. Bude toho ještě dost, musím se pořádně připravit, ženský to tak dělávají, než někam jdou, ne? Ale aspoň se člověk nenudí, když už nemůže bojovat.

Fotogalerie

Není to ironie? Nejdřív vám IBU galavečer zruší a pak na poslední chvíli musí společenské předání glóbů uspořádat?
Já už s tím byla smířená, že se nic neuskuteční. Ale takhle to bude mnohem hezčí, užiju si to mnohem víc než v cíli.

A obléknete šaty.
Na to se těším moc, takové to dámské noseníčko v krásných šatech mě pokaždé láká. Je to příjemná změna po půl roce tepláků a elastického oblečení na trénink.

Vezmete si na večer s sebou i dva malé glóby, které už jste obdržela, aby „rodinka“ byla kompletní?
Nevím, jaké dostanu instrukce od fotografů. Když to bude nezbytné, tak jo, ale radši bych šla bez nich, protože jsou docela těžké. Říkám si, že čím méně toho budu mít sebou, tím menší je riziko, že to tam zapomenu.

Víte, kam si je všechny doma vystavíte?
To ještě vůbec nemám vymyšlené. Já už takhle doma nemám věci kam dávat. Nejsem člověk, který by se trofejemi příliš obklopoval, ani medaile nemám moc vyvěšené. Pro mě znamenají víc vzpomínky, ty mám v sobě, než že bych doma musela mít věci jako lapače prachu. Ale ty glóby jsou tak mimořádná věc, že je určitě někam napasuju.

Šéftrenér Ondřej Rybář, který na Sibiři chybí, se těšil, až se v Česku vyfotografuje s vámi a velkým glóbem. Co mu potom na tu fotografii napíšete?
To si budu muset nechat projít hlavou. Bude to něco velmi osobního, nejhezčí možné poděkování, které jsem schopná dát dohromady. Ondrův podíl na velkém glóbu je obrovský. Před pár lety mě vzal pod křídla a dal mi novou šanci. Sport mě pak začal bavit a vše získalo nový rozměr. Zbavila jsem se lidí, kteří mi házeli klacky pod nohy, a měla naopak nad sebou někoho, komu záleželo na mně a na mých výsledcích, což bylo pro mě velmi podstatné. To je nejdůležitější - cítit oporu. Přesně takový byl před třemi lety i můj případ.

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze