Jste čtvrtá, ale neustále se usmíváte. Není třeba se ptát, zda jste spokojená, že?
Spokojenost je vážně velká. Jsem ráda, že jsem mezi top pěti. Mistrovství světa je vrcholem sezony, na něj se dokáže připravit spousta lidí, mnohem víc než ve svěťáku. Takže umístění je super.
O sprintu biatlonistek na MS čtěte zde |
Ani trocha pochybností ve stylu co by - kdyby?
Ne ne, takhle se o tom přemýšlet nedá, protože takových kdyby tam byla spousta. Skoro celé startovní pole.
Když vaše pátá rána vleže minula terč, co jste si pomyslela?
Už jsem nahazovala pušku na záda a automaticky počítala s tím, že jsem si tu ránu pohlídala a že bude. Ale bohužel jsem asi byla trochu zbrklá. Možná jsem měla víc počkat, třeba ještě o vteřinu a víc ránu vyprecizovat. Zamrzela mě, ale... ale... zase bych pak třeba tak rychle neběžela.
Každopádně vás ta jedna chyba neznervózněla. Stojka byla výborná, rány centrové.
Já se na trati snažila soustředit na jízdu a na střelnici na střelbu. Říkala jsem si: Po té jedné chybě už těžko budu bojovat o nějaký kov, tak se čas pokusím co nejvíc nahnat v běhu. Vůbec jsem před střelnicí nezpomalovala. Riskla jsem to - buď ta stojka vyjde, nebo ne.
Dala jste na ní nulu - a stále nevěřila, že by to mohlo na medaili stačit?
Nevěřila.
Ovšem v posledním kole jste neuvěřitelně zabrala.
Snažila jsem se nevzdávat ani metr a představila si všechny ty lidi v Česku, jak mi fandí a drží mi palce. I kvůli nim jsem se snažila brát za to, co mi nohy stačily. Díky, že mě tak hnali. Kdyby mi tolik nedrželi palce, určitě by mi to tak dobře nejelo. Zmáčkla jsem se a vydala ze sebe i to, co ve mně nebylo.
Věděla jste, jak mocně stahujete Wiererovou?
Ne. Já akorát po stojce vnímala info, že na ni ztrácím 15 sekund. Tak jsem si pomyslela: Tohle nemám šanci za jediné kolo na Dorotu naběhnout, to je nesmysl. Když se mi to přece jen povedlo a uviděla jsem čas v cíli, vůbec jsem nechápala a nevěřila.
V tu chvíli jste sahala po medaili. Do cíle se však ještě řítila Laura Dahlmeierová.
Já jsem s Laurou dneska absolvovala jedno kolo (Soukalová však byla v tu chvíli v závodě o kolo dál) a viděla jsem, že běžecky je na tom výborně. Takže jsem trochu předpokládala, že by mě mohla předjet. A stalo se.
VYČERPANÁ. Gabriela Soukalová v cíli.
Čtvrtá místa z vrcholných akcí už důvěrně znáte, zažila jste ten pocit třikrát na olympiádě v Soči. Je tohle čtvrté místo jiné?
Je jiné tím, že s léty mě to víc a víc bolí. Tohle byla ta nejbolestivější brambora ze všech brambor.
Šlo zároveň i o další veledůležitý krok k velkému glóbu, protože nejen že jste získala 43 bodů, ale zároveň také výbornou výchozí pozici do stíhačky. Jak moc v Oslu vnímáte, že tady hrajete nejen o medaile, ale současně o velký glóbus?
Je samozřejmě mým velkým snem a cílem. Budu doufat a dělat pro to vše. Hlavně aby zdraví vydrželo. Taky si říkám, že to největší vítězství už mám doma, takže můžu být naprosto v klidu. Mám skvělou rodinu a skvělého přítele, kterého strašně moc miluju. Co víc si přát? Mohu závodit, mohu každý den vnímat zdejší atmosféru. Je to úžasný čas mého života. Tak se z něj snažím radovat - a myslím, že se mi to potom vrací i na té trati.
Takže teď se těšíte na nedělní stíhačku?
Moc. Ještě víc než na dnešní sprint.
Tři biatlonistky pojedou s náskokem v čele, ale za nimi se patrně sjede početná skupina zvučných jmen. Vy, Dorothea Wiererová, Kaisa Mäkäräinenová, Veronika Vítková a další silné biatlonistky.
Bude to hodně zajímavý závod tím, jak je to nahuštěné. A hodně o střelbě. Nic není dopředu jasné, jak jsem se i já přesvědčila v Soči, kde se mi ve stíhačce povedlo posunout o víc než dvacet míst. Budeme svědky velkých posunů a ataků na vítězství. A já mám letos kontaktní závody radši než ty vytrvalostní nebo sprint, kde každý jede nezávisle na sobě.
Jak na stíhačku naberete síly?
Když se na ni budu pořádně těšit, tak je to polovina úspěchu. Kvalitní spánek, kvalitní jídlo a těšit se.
Spala jste dnes dobře?
Jo, výborně. Všechno bylo, jak mělo být.
